3°C
Funguje to takhle. Mezi zaměstnanci nějaké firmy udělá Markéta Borecká sbírku nepotřebného šatstva. Část ho putuje na dobročinné účely, z části recyklovaného oblečení pro ně vyrobí marketingové předměty nebo dárky k Vánocům. Lidé tak dostanou něco originálního, recyklují, a navíc pomohou potřebným. Dost na to, aby měl člověk super pocit.
Jak to celé přesně probíhá?
Nejdříve se domluvíme na tom, o jaký náš produkt by firma měla zájem. Děláme zápisníky v recyklovaném obalu s kapsičkami, obaly na knížky, pouzdra na telefony a tablety, kapsy na cestovní doklady, tašky na dokumenty i na víno. Pak proběhne sbírka oblečení.
Velká část bývá ještě nositelná, tu nabídneme dobročinnému secondhandu Koloběh, který je v Praze u Karlova náměstí. Další kousky putují do jiných charitativních zařízení a to, co nikdo nechce, pak čas od času předáme do továrny na recyklaci.
Originální a s přidanou hodnotou
Tam nepotřebný textil prochází recyklačním procesem, vyrobí z něj textilii a z té my potom necháme v chráněné dílně ušít to, co si firma objedná. Výrobky vždy potiskneme barevným designem, který vymyslíme zcela na míru pro danou firmu. Vyrobíme tedy propagační předmět, který je originální a zároveň má i další hodnoty – je vyroben z něčeho, co by bylo odpadem, dal práci potřebným a je takovým dokladem odpovědného chování i dobrého skutku.
Jak vás to vlastně napadlo?
Původně jsme si – my kamarádi a známí – vyměňovali oblečení mezi sebou a to, co si nikdo nevzal, putovalo do charity. Byli jsme parta dobrovolníků a postupně si tuto akci oblíbilo více lidí. Impulzem posunout to dál byla cena Social Impact Award, kterou jsme získali v roce 2013. S ní jsme dostali i „úkol“ přemýšlet nad tím, jak by se z téhle aktivity mohl stát nějaký byznys, který by případně někoho uživil. Napadlo nás zkusit oslovit firmy a nabídnout jim náš program. A firmám se náš nápad líbí.
Recyklovat oblečení je ale náročné.
Ano, protože oblečení není z jednoho materiálu, a i když odstraníme zipy a knoflíky, pořád zůstane různorodá směs umělých a přírodních vláken. Ale dá se do určité míry zpracovat spolu s textilními přebytky. My využíváme roli textilu, která má pokaždé trochu jiné vlastnosti. Někdy je silnější, jindy více plstnatá, ale zatím to je v přijatelné míře, abychom ji pak mohli potisknout naším designem. A v chráněné dílně pak můžeme vyrobit předměty, které si u nás firma objedná.
Vztah k recyklaci a neplýtvání máte z rodiny?
Asi ano. Doma jsme třídili odpad a mně to vždycky přišlo logické. Nakupovali jsme i v sekáčích. A já se snažím jít dál – věcí mám tedy pořád ještě dost, ale snažím se je nevyhazovat a to, co nepotřebuji, chci darovat. Skvěle fungují swapy (výměnné bazary – pozn. red.), kde se dá vyměnit nejen oblečení. Vždycky mě potěší, že i věc, u které pochybuji, jestli se někomu může hodit, skoro vždycky najde nového nadšeného majitele.
Oblékáte se ve stylu slow-fashion?
Snažím se, ale jde to samozřejmě postupně. Už jsem zvládla přestat chodit do řetězců a kupovat si věci na krátkodobé použití. Před koupí nového kousku dlouho přemýšlím, zda ho potřebuji a bude se mi hodit k co nejvíce věcem. Také boty si pořizuji s tím, že by měly být kvalitní a nadčasové tak, aby mi vydržely hodně dlouho.
Celý rozhovor najdete ZDE na webu ŽENY.CZ
