Hlavní choreograf taneční soutěže StarDance má teď diář zaplněný do posledního místečka. Přesto si našel čas a přišel. Tedy spíš do restaurace, kde jsme měli schůzku, přiběhl, a jen co dosedl, chrlil ze sebe jednu větu za druhou. Přesto byl soustředěný a vtipný. A také velmi pozorný, jak tanečníci bývají. Hodina, kterou si pro mě vyčlenil, utekla jako voda. A ještě mě domů odvezl svým autem.
V letošní StarDance bude soutěžit také Pavla Tomicová, do které by nadšení pro tanec málokdo řekl. Podle čeho jste si soutěžící vybíral?
Soutěžící nevybírám já, ale hlavní manažer projektu Jan Potměšil. A ten se snaží, aby osazenstvo bylo pestré – někdo mladší, někdo starší. Aby si každý divák vybral svého favorita. Pavla si soutěžit vždycky přála, a i když to tak nevypadá, tak zrovna jí jde tanec velmi dobře.
S čím mají soutěžící během tréninku největší problém?
Já si myslím, že je to pro všechny hodně těžké, když to nikdy předtím nedělali a vědí, že se to za tři až čtyři měsíce musí naučit, protože na ně bude koukat celý národ. Úplně v začátku mají všichni problémy s přenášením váhy, s chozením přes špičku i patu, s technikou tance. Samozřejmě že jim to nejprve nejde. A tady je důležitá úloha profesionálního tanečníka, který je musí dobře motivovat.
Dřou čtyři hodiny denně. Co za to?
Je to výzva. Naučíte se zadarmo tancovat, navíc dostanete velký prostor v televizi, protože sledovanost soutěže je vysoká.
Jak jste se vůbec do StarDance kdysi dostal vy?
Mě pozval na casting Petr Čadek, který dělal tehdy hlavního choreografa. Před deseti lety jsme vyhráli s Danou Batulkovou, o dva roky později s Kateřinou Baďurovou. S Tatianou Kuchařovou jsme skončili v roce 2013 druzí. A před třemi lety mi byla nabídnuta choreografie.
S Danou Batulkovou vystupujete dodnes. S ostatními také?
Tančím i s Kateřinou, dokonce jezdíme na vystoupení ve třech. S Tatianou jsme občas také vystupovali, ale v poslední době už moc ne. Tatiana je hodně zaneprázdněná.
Jak jste si rozuměl s Danou Batulkovou? Mohla by být vaší maminkou...
To je pravda, ona vlastně je moje druhá maminka. I proto jsme zůstali velcí kamarádi a skoro denně si voláme. Dokonce teď spolu budeme hrát v jednom představení v divadle Ypsilon.
Prý vás držela nad vodou i v milostných trablech, je to pravda?
Před dvěma lety jsem se rozešel s mou tehdejší přítelkyní Lucií, prodali jsme byt a já se najednou ocitl bez střechy nad hlavou. Než jsem si sehnal nové bydlení, bydlel jsem u Dany. A hodně jsme toho tehdy probrali.
Jak vycházíte s jejím synem Jakubem?
My se moc neznáme. O něm spíš slýchám od maminky.
Celý rozhovor s Janem Onderem si můžete přečíst v novém čísle tištěného Blesku pro ženy: