9°C
Proč se podle vás z rozchodových vět stal takový fenomén?
Ester: Podle mě jsou zvláštní v tom, že jde o komunikaci, která by měla probíhat mezi čtyřma očima. Řeší se osudy páru, a ty se najednou ocitnou na displeji, což působí trochu smutně, trochu absurdně, zároveň to lidi fascinuje. Je v tom prvek šmírování nějakého zásadního kroku.
Máte pocit, že tento materiál unikátně zachycuje chování jedné generace, té, která vyrůstala s mobilními telefony?
Ester: Řekla bych, že spíš než záznam o nastupující generaci je to svědectví o příchodu technologií do našich životů. Vůbec bych se nechtěla nad nikoho povyšovat ve smyslu „ti mladí to mají teď takhle”. Protože takhle to máme teď všichni. Nám všem se kvůli těm placatým krabičkám dostaly vztahy na displej, protože je to snadné. Pokud se s někým rozloučíte na ulici a něco vám stále vrtá hlavou, je tu stále možnost napsat: „A jak jsi to myslel?” Paradoxně to ale spíš plodí zbytečná slova a různá nedorozumění. Naše kniha by tak mohla být i určitým mementem, abychom si důležité věci zase začali sdělovat z očí do očí.
Stalo se vám někdy, že jste zveřejnily esemesku, někdo se v ní poznal a cítil se dotčený?
Ester: Ano, jednou se nám třeba ozvala slečna, jestli bychom její zprávu nesmazaly, že se dali s přítelem opět dohromady a jeho se to dotklo. Ale jinak se nám to neděje.
Josefina: Hezké jsou úryvky dialogů, které končí tím, že kluk nebo holka napíše: „Hlavně to neposílej na @esterajosefina.”
Co je ve vaší knize Terapie sdílením navíc oproti vašemu instagramovému účtu @esterajosefina?
Ester: Je to výběr těch nejvtipnějších a nejpůvabnějších esemesek, které si zachovávají určitou nadstavbu. Kniha sice nemá obsah, ale všímavý čtenář pozná, že je tematicky členěna pomocí hashtagů – například pod kapitolou #racio najdete esemesky, které se týkají pragmatického přístupu k rozchodu.
Na začátku knihy je můj úvod, za ním je povídka od Josefiny a na konci najdete esej od teoretika médií Tomáše Dvořáka, která se jmenuje Missed connections.
Josefina: V knize také najdete Esteřiny fotografie focené na film a mé z Instagramu nebo naše snímky z rodinných alb, které ještě nikdy nebyly uveřejněné. Snažily jsme se, aby korespondovaly s jednotlivými sekcemi.
Celý rozhovor čtěte na zeny.cz.
