3°C
Dojímáte se u filmů, ve kterých jste hrála?
To spíš u těch, v nichž jsem nehrála. Já jsem takový „divák středňák“. Brečím a směju se stejně jako každý jiný.
Nebyla jste vždycky herečka, i když jste hrála odmalička. V jednu dobu jste učila děti, bavilo vás to?
Jéje! Ano! Učila jsem na Ostravsku. Tady byl vlastně začátek večerníčkové kariéry. Já tehdy totiž dětem často četla pohádky. A tímhle jsem se asi připravovala na tyhle panďuláky, které jsem později namlouvala. Což jsem v té době pochopitelně vůbec netušila.
Měla jste pak později i nějaký vliv na povahu postaviček, jejich povahy a osudy?
Ne, protože Zdeněk Smetana, jejich tvůrce ze studia Bratři v triku, byl vždycky natolik připravený, že ten scénář se nemusel nikdy v sebemenší maličkosti upravovat. On byl prostě geniální. Důkazem je, že tyhle pohádky milují děti dodnes. A to si představte, třeba Křemílkovi s Vochomůrkou je už padesát!
Namlouváte pohádky, v řadě z nich jste hrála. Kdybyste sama měla nějakou kouzelnou moc, jak byste s ní naložila?
Víte, co bych změnila? Ta „moje“ pohádka by se měla jmenovat O dobrých vztazích a šlo by v ní o to, abychom se k sobě chovali hezky. Určitě by ale nebyla politická.
Co je pro vás v životě nejdůležitější?
To je jednoduché. Moje rodina, moje vnoučata, mí přátelé. A pak také samozřejmě zdraví a svoboda. Té si opravdu moc vážím.
Celý rozhovor s Jiřinou Bohdalovou si můžete přečíst v novém čísle Blesku pro ženy:
