2°C
Promítla se za ty roky vaše osobnost nějak do seriálové role?
Monika byla jen role. Ale na druhou stranu jsem tuhle postavu hrála dlouhých třináct let, takže se do ní ze mě určitě hodně promítlo. Ano, někdy jsem si řekla, že tohle bych udělala velmi podobně jako ona, a jindy naopak dělala Monika věci, které mi vůbec nebyly vlastní.
Jako například její neustálé trable v soukromém životě?
Shrnula bych to asi jen tím, že jsem teď ve vztahu opravdu spokojená.
Že jste v seriálu skončila, bylo vaše rozhodnutí, nebo se scenáristé prostě potřebovali postavy zbavit?
Byla jsem součástí seriálu spoustu let. Hrát tak dlouho jednu postavu, jeden charakter, je pro herce dlouhá doba. Už jsem cítila, že bych se měla posunout a nestagnovat na jednom místě. Potřebovala jsem zkrátka pauzu…
Jaká jste byla, když jste v seriálu začínala?
O třináct let mladší, vystrašená, bez špetky sebevědomí, a hlavně naprosto nezkušená.
Dělala jste velké chyby? Museli vás hodně opravovat? Na obrazovce to pak vypadá, že všechno přirozeně plyne.
Tak to není. Scénáře jsou samozřejmě napsané dopředu a dostat se do stavu, aby to právě vypadalo, že všechno plyne, je docela náročné. Já měla výhodu, že jsem byla prakticky nepopsaný list papíru, takže učení mi šlo relativně rychle. Kdo byl z natáčení mnohem víc vyjukaný, byli naopak zkušení herci.
Kdo z nich to měl podle vás nejtěžší?
Ti herci, kteří měli v roli jen nějakou krátkou epizodu. Rychlost, s jakou se natáčelo, pro ně byla prý doslova vražedná.
Celý rozhovor s Annou Fixovou najdete v novém čísle Blesku pro ženy:
