Nedávno jsem tě viděla v kině na Wonder Woman, teď jsme obklopeni zombie. Máš ráda filmy s touto tematikou?
Miluju sci-fi, je to pro mě skvělý relax, připadám si jak v jiné realitě. Strašně bych si přála mít nějaké schopnosti.
Už jsi nějak promýšlela, jaké nadpřirozené schopnosti bys chtěla mít?
Chtěla bych vracet čas. Když se v práci přeřeknu, tak si to přetočím, stejně třeba tehdy, když budu chtít vyhrát v loterii – nebo přetočit celý život.
A chtěla bys vrátit celý život?
Ještě nejsem na konci, myslím, že je na tohle rozhodnutí ještě čas. Když si to budu přetáčet, tak tady budu žít věčně a s lidmi, které mám ráda. Věčný život bych brala jen v případě, že by ho měli taky všichni kolem mě. Moje srdce by nezvládlo vidět své milované lidi umírat.
Ani krásky nejsou bez problémů – video je toho dokladem:
Zombie jsou ale trochu jiná kategorie. Bojíš se ráda?
Naopak, strašně nerada se bojím, ale sem jsem přišla, abych tento strach překonala. Tak doufám, že ten svůj strach pokořím a neodnesu si ještě větší trauma.
Máš takovýhle strach i z něčeho jiného? A vždycky překonáváš strach šokem?
Ano. Do všeho se hrnu po hlavě. Stejně jako tehdy, když jsem měla svoje první zpravodajství, tak jsem se strašně bála, ale skočila jsem do toho, rovnou živě. A myslím, že na mě funguje jedině léčba šokem.
Máš to tak i ve vztazích, že do toho jdeš po hlavě?
Měla jsem zatím jen dva vztahy, ale v obou případech jsem do toho skočila přímo šipku.
Slyšela jsem nedávno tvého přítele prohlásit, že doma má super ženu. Máš i ty Supermana?
Mám, on je úžasný. Myslím si, že jsme pár, který se navzájem doplňuje. Funguje nám to a doufám, že bude co nejdéle.
S jarem v plném proudu – nechytáš svatební horečku?
My se budeme brát až příští rok, takže mám ještě rok na to, aby vykrystalizovaly věci, které nejsou zcela nezbytné. Některé svatby jsou pro mě už moc přeorganizované, já chci, aby moje svatba byla velká rodinná oslava. Klidně tam budu mít i sto padesát lidí. Myslím, že náklady se nějak unesou a vykompenzují, třeba na darech. Těším se na to už moc a doufám, že bude hezké počasí.
Bude to svatba, jakou sis vysnila jako malá?
Já jsem si svatbu nikdy nepředstavovala. Chci mít přírodní svatbu a šaty mám vybrané každý měsíc jiné. Vůbec tedy nemůžu říct, s čím nakonec skončím, zdá se mi, že nikdy nebudu spokojená – abych nakonec nešla nahá! Všechny nápady si ukládám do telefonu, tak snad něco vymyslím.
Jak probíhalo požádání o ruku, byla to velká romantika?
Tam Superman zakročil. Požádal mě na dovolené v Austrálii, kde ze svíček vyskládal nápis: „Vezmeš si mě?“ Mělo to nádhernou atmosféru, viděli jsme celou Bondai Beach v Sydney. Byla půlnoc, romantika, bylo to nádherné a nikdy na to nezapomenu. Moje sestra všechno natáčela, takže to mám i zdokumentované. Bylo to tak dokonalé, že bylo až škoda, že je to jen pro mě. Říkala jsem si, že lidi by tam mohli takhle chodit po hodinách a střídat se u toho a my bychom mohli vybírat peníze za to, že jsme to vytvořili.
Jak dlouho musel zapalovat ten nápis, přiznal ti to?
Měl to vymyšlené ještě trochu jinak. Já jsem hrozně podezíravá, takže to nakonec připravovala sestra s přítelem. Martík mě vzal, procházeli jsme se, povídali si o životě, o tom, jak se máme rádi a jak nám to klape. Pak jsem měla pocit, že jsme se ztratili, Martin hrál divadélko, protože moc dobře věděl, kde jsme. Pak zmizel i on a já byla naštvaná, že mě tam nechal. Nakonec pro mě přiběhl a odvedl mě k tomu nápisu. A to bylo úžasný.
Kdo plánuje svatbu víc?
Děláme to společně. Nejsem ten typ, který by to moc promýšlel. Mám pocit, že máme na všechno času dost, ale Martin mi připomíná, když už je třeba něco opravdu řešit. Mám ve všem tak trochu poslední slovo, protože on chce, abych byla spokojená.
Všude kolem se rodí spousta dětí, neleze na vás už trochu dětská horečka?
Já si děti ráda půjčím, ale zase je moc ráda vrátím. V plánu je, že se třeba za tři roky začneme snažit. Chtěla bych mít první dítě do třiceti. Celkem bychom chtěli mít tři děti, protože oba pocházíme ze tří sourozenců. Už přemýšlíme i nad jmény, ale to se nám také pořád mění. Jako na potvoru vždycky potkáme nějakého člověka s tím jménem, který je nám nesympatický, a tím pádem jméno vypadává ze hry.