Olga Želenská ze seriálu Přístav říká: Mí muži? Byl to blb vedle blba | Pro ženy | Blesk.cz

Olga Želenská ze seriálu Přístav říká: Mí muži? Byl to blb vedle blba

22. srpna 2016 | 06:00

V seriálu Přístav hraje Olga Želenská (55) bohémskou matku, která se své dceři dost motá do života. Ve skutečnosti to má jinak – je prý zemitá ženská, která jedná na rovinu. Je podruhé vdaná (za ortopeda) a má dceru Karolínu (30).

Už při domlouvání rozhovoru jsme se spolu smály do telefonu. Nakonec takové bylo i společné kafe a povídání u něj. Nazývá totiž věci pravými jmény, za což jsem vždy velmi vděčná. Je velmi osvobozující takového člověka potkat. Proto jsem s dovolením v textu ta slova nechala, ač jsou lehce neslušná.

Stresuje vás práce?

Samotná profese herečky je velká sranda. Nesrovnatelná s jinými povoláními, která jsou skutečně důležitá. Proto mě občas fascinují někteří kolegové, jak jsou nafrnění a myslí si o sobě bůhvíco. Většinou ještě navíc ti, kteří nic neumějí... Ale jsem šéfka divadla, a to občas vysilující je, proto ta zahrada.

Necvičíte, nejíte zdravě, hodně kouříte. Vy nechcete žít dlouho?

Pravda je, že mám v každé místnosti cigarety, abych pro ně nemusela chodit po schodech. Ale chci žít dlouho, to ano. Myslím si, že pokud člověk dělá i neřesti s láskou, nemůže onemocnět. Navíc nežiju tak nezdravě, jak by se mohlo zdát. Třeba už čtyři roky vůbec nepiju. A chlast je podle mě to nejhorší. Nepiju, ne že bych byla alkoholička, ale protože jsem tehdy velmi vážně onemocněla. Odešla mi imunita a rok jsem nesměla nic. Pak mi alkohol přestal úplně chutnat, což mi hodně lidí závidí.

A žádná dieta nebo cvičení?

Heleďte – všechno je stav duše a mysli. Když jste v pohodě, nemusíte držet diety. Tedy alespoň taková je moje zkušenost. Nejsem sice žádná Angelina Jolie, ale aspoň nejsem tlustá. A jím prostě všechno, jen se nepřejídám.

Tak to máte štěstí!

Co je štěstí? Lidé to slovo používají ve smyslu, že by chtěli být šťastní. Jenže štěstí samo nepřijde. Musíte pro to něco udělat. Být třeba slušný člověk, pěstovat si kamarády... Já se například moc ráda směju, a tak se obklopuju lidmi. Pro mě je štěstí střípek ve skládačce běžného života, třeba i v tom, že vyjdu na jeviště a vnímám, jak se lidé baví. Nebo jedeme s mužem do vesnice, kde je pouť. Donutím ho zastavit a vystřelit mi růži...

Tedy životní vyrovnanost?

Spíš, že jsem v pohodě. Bylo období, kdy to tak nebylo. Během krátké doby mi zemřeli oba rodiče. Měla jsem dceru v těžké pubertě, na sobě měla kovy a dredy, tak jsem čekala, že začne ještě fetovat. Prosila jsem pánaboha, aby mě toho ušetřil... A dnes je Karolíně třicet, pracuje jako produkční na Barrandově a je to bezvadnej člověk. Jen nevím, jestli někdy budu babička.

... proč myslíte?

Je jí třicet a nějak se k tomu nemá. Sice třicítka není moc, ale aby to neprošvihla, že jo...  

Proč vy sama jste neměla víc dětí?

Dceru jsem měla s kreténem. A pak jsem měla podivný vztahy, takové ty panáčky... Když jsem potkala člověka, se kterým bych dítě chtěla, protože byl hodný a inteligentní, už jsem byla stará. Ale víte co, ona mi ta jedna puberta dcery stačila. Mít to ještě podruhé, tak skočím pod tirák.

Ty panáčky jste si ale vybírala sama, ne?

Oni mě. Byl to blb vedla blba. Každý to máme jinak – jedna má skvělého muže celý život, jiná přitahuje neustále ty samé zoufalé typy. Chlapy ze začátku baví vaše samostatnost, nezávislost, svobodomyslnost. Jenže po roce jim to začne vadit, protože chtějí být alfa samci.

Celý rozhovor a další aktuální články najdete v novém čísle časopisu Blesk pro ženy, které vychází právě dnes:

...

Autor: red
1080p 720p 360p
DesktopMobile