Jak často chodíte na manikúru?

Musím se přiznat, že jsem kouzlo manikúry objevila teprve nedávno a ve svých třiačtyřiceti letech jsem na ní byla poprvé. I když je fakt, že jsem si jednou, když jsem ještě pracovala jako barmanka, nechala udělat gelové nehty, ale to se moc nepovedlo. Spoléhala jsem se v tom vždycky sama na sebe. Pak jsem na výstavě v Holešovicích potkala paní Tamaru a ta mi vysvětlila, že ruce jsou výstavní skříní a musím o ně pečovat úplně jinak. I když si ženská myslí, že to umí, tak to neumí. Oni to mají tak zmáknuté, že – kam my se doma hrabeme!

Jak často jste se svým nehtům věnovala dříve sama?

Věnovala jsem tomu hodně času, ale zjistila jsem, že to dělám blbě! Je prostě mnohem lepší nechat si to udělat od odborníka. Nesnáším špinavé, popraskané nebo umaštěné ruce, takže o ty své se opravdu pečlivě starám.

Jaká byla ta největší chyba, které jste se dopouštěla?

Pilovala jsem si nehty obyčejným kovovým pilníkem. Tady jich mají asi dvacet různých. Já jsem si vždycky tím svým narušila strukturu nehtu, a to je špatně. Taky jsem se bála zasahovat do kůžiček. Strávím vlastně docela dost času péčí o sebe.

Kdyby se to spočítalo, tak ženy stráví opravdu hodně času úpravami nehtů, vlasů, make-upu. Nemyslíte, že to přeháníme?

Od toho jsme ženy, abychom se o sebe staraly, myslím si, že to není ztráta času, ale samozřejmě nic se nesmí přehánět. Když si najdete svou rutinu a už víte, jak na to, tak se to dá stihnout všechno v relativně krátké době.

Zkrášlovací procedury trvají občas i pár hodin. Na co při tom myslíte, co vám jede hlavou?

Já si nedovedu odpočinout. Když jsem na masáži, tak se soustředím na tu paní a snažím se vstřebat, co dělá a proč, a je to, jako bych se to chtěla naučit. Jak jsem herečka, tak se vždycky snažím vžít do té role. Pořád se na něco ptám!

Jste tedy takový zvídavý typ – a to pořád?

Ano, ve všem, asi jsem postižená. Ale mně ta hlava pořád jede a nedokážu odpočívat, pořád potřebuju vstřebávat nějaké informace. Místo toho, abych si tu vyřídila nějaké telefony nebo si naplánovala, co budu nakupovat nebo dělat dál ten den, tak jsem stoprocentně v daném okamžiku a užívám si ho.

Setkala jste se třeba s tím, že by byly vaše zvídavé otázky někomu nepříjemné?

Zatím ne nebo se mi to ten dotyčný třeba jen bál říct. Ale mám za to, že když projevím zájem o profesi nebo o cokoli, co dělá ten druhý, tak je mu to spíš příjemné.

Nehty a péče o vlastní zevnějšek jsou hodně ženské věci, ale vy máte i mužský koníček, a to motorky. Teď je sezona, máte čas se tomu věnovat?

Věnovala jsem se tomu na dovolené, kde bylo teplo, ale jsem zpátky deset dní a pořád hrozí déšť nebo prší, takže tady jsem se ještě neodvážila, ale zase se budu na dovolenou vracet, takže motorku určitě nevynechám.

Odkud jste se vrátila a kam pokračujete?

Jezdím na Sardinii pravidelně deset let, můj muž tam teď je a čeká na mě, tak se k němu vracím a budeme zase spolu. Jezdíme tam na jedno místo, ale také kočujeme po celé Sardinii a můžu říct, že ji znám stejně dobře jako Čechy.

Kdybyste mohla našim čtenářkám něco doporučit, na kterou část Sardinie byste je poslala?

Pokud jsou to milovnice turistického ruchu a promenád a rády se oblečou do pěkných šatů a jdou na večeři a zapařit, hledají-li něco, jako je Ibiza, pak bych je poslala na sever do Porto Rotonda, kde bydlel bývalý premiér Berlusconi. Je to tam ovšem poměrně drahé. Celý sever je nádherný, protože je to jedna souvislá pláž s bílým pískem a s mořem čistým tak, že vidíte dvacet metrů do hloubky, a kdekoli zastavíte, tam se luxusně vykoupete. My jezdíme na východní pobřeží, protože je krásně barevné. Jsou tam nížina, kopce i krásné pláže. Ideální i pro lidi, kteří rádi lezou po skalách, ale i pro pěší a pro motocyklisty. Pobřeží je hodně členité, takže ideální je mít člun. Zkrátka každý si může vybrat to své.

Jakým způsobem nejraději trávíte dovolenou?

Kdybych mohla, tak jezdím pokaždé do jiné země, ale já to mám podmíněno jazykem, potřebuju umět řeč, protože bez schopnosti domluvit se se cítím nemohoucí. Když se mohu domluvit s domorodci, to je pro mě to nejdůležitější, to, co mě opravdu baví. Tak zatím mám letos v plánu Sardinii, Londýn a Španělsko, protože to je nám hodně blízké.

Co si pravidelně vozíte ze Sardinie, co jinde nejde sehnat?

Bottarga, neboli sardské zlato, je to něco, co je podobné kaviáru, ale kaviár je, když ryby nakladou vajíčka. Bottarga jsou vajíčka, která jsou vytažená z ryby dřív, než je stačí naklást. Oni je pak nasolí a vysuší a je to naprosto senzační. Má to hodně výraznou rybí chuť, jantarovou barvu a dává se to na saláty nebo těstoviny. Pak mají ještě skvělý likér, který se jmenuje Mirto, je hrozně silný, takže tři panáčky stačí a vypadáte jako po půl lahve whisky.

Daniela Šinkorová

Autor: Alessandro

Takže si pronajímáte domeček a vaříte si?

Tenhle rok vařím, ale chodíme také po restauracích a zkoušíme místní kuchyni nebo k přátelům, kteří jsou téměř jako naše rodina. Jsme součástí těch velkých rodinných posezení. Vyzkoušeli jsme i agroturismus, kdy žijete na farmě, kde vše, co dostanete na talíř, vypěstují na místě, což je nádhera.

Co vás kromě moře v létě ještě čeká?

Natáčím pár dílů seriálu Ohnivý kuře a soutěž Muž roku, která je každoroční příjemnou povinností. Jedeme i na soustředění před finále.