2°C
Nejspíš i člověk, který se jinak o dění na světové politické scéně moc nezajímá, zaznamenal, že Spojené státy stojí uprostřed boje o nominace do prezidentských voleb. Žhavým kandidátem na republikánského zástupce je miliardář Donald Trump, jehož kampaň úspěšně míří hlavně na nejnižší lidské pudy.
Na druhé straně barikády (tedy ne že by kandidoval) se nečekaně ocitl sedmašedesátiletý americký herec Samuel L. Jackson, který v jednom rozhovoru uvedl, že Donald, jeho občasný golfový soupeř, není tak dobrý golfista jako on, a dokonce naznačil, že Trump při hře podvádí. Podnikatelova reakce na sebe nenechala dlouho čekat: na svém twitterovém účtu prohlásil, že Jacksona nezná a ani při nejlepší vůli si nedokáže vybavit, že by s ním kdy hrál golf. Pak se na Twitteru objevil příspěvek očitého svědka ve prospěch věhlasného herce, který Jackson ještě okořenil účtenkou, již mu poslali z Trumpova golfového klubu.
„Jsem věčný demokrat,“ prohlásil o sobě Samuel L. Jackson s tím, že bude volit Hillary Clinton. Jackson kdysi sám na "vlastní černou kůži" vyzkoušel, jaké je to čelit policejní zvůli a jak obtížné je coby „barevný“ prorazit v Hollywoodu. Momentálně září v novince 8 hrozných od Quentina Tarantina.
Řekl byste, že jste Tarantinovým oblíbeným hercem?
Hraju ve většině jeho filmů, takže už to tak asi bude. Miluju Quentina. Je to vizionář, který si dělá věci po svém, a to mám rád. Jeho filmy jsou geniální.
Quentin je ve svých dialozích velmi precizní a postavy musí přesně odříkávat jeho slova. Mnozí s tím mají problém, snaží se trochu improvizovat. Může ale být naopak pro herce výhodné držet se dialogů přesně tak, jak jsou?
Obvykle nebývá moc toho, co bych si přál změnit. Když na něco takového narazím, vždycky o tom s ním mluvím, nic neměním svévolně. Náš rozhovor pak probíhá asi takhle: „Jak jsem to napsal?“ zeptá se. Já mu to řeknu a on odvětí: „A jak bys to chtěl říct ty?“ Přeříkám mu to tak, jak myslím, že by se vyjádřila má postava, a on řekne: „Jo, jasně.“ Nebo: „Ne, nech to tak, jak jsem to napsal.“ A to je celé. Ostatním taky nezbývá než to respektovat. Jakmile zkoušky skončí a jde se točit, už se nic nemění.
Takže během natáčení už se neobjeví žádný nový dialog?
To jediné, co bylo jinak při natáčení než v okamžiku, kdy jsme se s ostatními poprvé sešli u stolu ve studiu, byla ta šílená zima venku. Najednou se změnila naléhavost všeho, co chtěl člověk udělat. Když jsem byl venku, netoužil jsem po ničem jiném než se schovat do dostavníku, protože sníh za krkem nesnáším.
Celý rozhovor a další skvělé texty si můžete přečíst v novém čísle měsíčníku OK! Magazine, které je právě v prodeji.
