2°C
Vydáváte teď novou desku, co můžeme čekat?
Máme už připravený veškerý materiál, k písničkám si skládám hudbu i text a s kapelou to dáváme dohromady. Nejvíc mi pomáhá kytarista Andrej Karlík. Nějaké písničky jsem napsala už před soutěží a teď už jdeme do studia. Trochu to trvalo, ale doufám, že to bude o to lepší.
Po soutěži, ve které jste byla centrem zájmu jak médií, tak diváků, vše asi rychle opadlo, překvapilo vás to?
Byla jsem na to připravená, říkala jsem si: Tohle je soutěž, zpívám coververze písniček, ale až vylezu, už to bude jenom o mně a o štěstí. Myslela jsem si, že ještě chvilku budou mít soutěž a popularita v ní dohru, ale ten sešup byl opravdu bleskový, ze dne na den. Hned druhý den po soutěži už byl konec.
To je tedy rychlost, ale co třeba fanoušci, hodili vás přes palubu stejně rychle jako média?
Lidi byli věrnější. Ten, kdo mi v soutěži fandil, si mě dosud pamatuje a drží mi pořád pěsti. Koncem soutěže teprve začala makačka. Stojí to hrozně moc práce, výhra vám sice pomůže, ale pak záleží už jen na tom, jak se k tomu postavíte a jestli obstojíte. Já měla kapelu už předtím a je mi jasné, že pokud nebudu mít písničky a nebudu hrát, nikam to nedotáhnu!
Jste z Děčína. Malá města dokážou být krutá, nesetkáváte se s lidmi, kteří vám doma nepřejí?
V Děčíně je to super, vždycky když hrajeme koncert, lidé si nás přijdou poslechnout. Nemyslím si, že bych na tom byla nějak špatně, aby měl někdo důvod se mi posmívat. Doufám, že nová deska bude dobrá, jela jsem jako předkapela s Lucií Bílou a s Danem Landou a hraju v muzikálu Mamma Mia.
Vy a muzikál – to jste přece nikdy nechtěla, nebo ano?
Je to tak – vždycky když někdo zmínil muzikál, řvala jsem, že do žádného nechci, protože se cítím nejlépe s kapelou, když si můžu zpívat svoje písničky. Pak přišla nabídka na muzikál Mamma Mia – líbilo se mi, že je to takové veselé, nikdo tam neumře, a já jsem taky veselá, takže mi to docela sedlo. Je to něco úplně jiného, jsem v té roli za křehkou holku, takže se pak musím odreagovat s kapelou a vykompenzovat to syrovostí a tvrdostí.
Jak moc těžké je být ženou v čele kapely tvořené samými muži?
Co vám budu povídat, občas je to složitější. Musím ale zaklepat, protože si myslím, že teď mám kapelu, kde si všichni jak lidsky, tak muzikantky rozumíme. Řekla bych, že mám respekt, je to přece jen všechno na mé jméno, a tudíž moje triko, takže ho mít musím.
S jakými mužskými manýry musíte nejvíc bojovat?
My jsme kamarádi. Když si jedou takové ty vtípky, raději je moc nevnímám nebo se tomu zasměju. Občas se chovají trochu jako banda puberťáků, takže máme docela veselo.
Co kluci mimo kapelu, nějaká láska?
Mám tři v kapele, a to mi bohatě stačí. Chci se soustředit na kariéru, zpívání a udělat dobrou desku. Rozhodně nikoho nehledám. Neříkám, že když mi někdo zajímavý zkříží cestu, že mu nedám šanci. Ale když bude, bude, když ne, tak ne.
Není to teď na jaře bez partnera těžší?
Rozhodně na mě jaro působí, a to dost. Rozhlížím se víc kolem sebe. Pod rozkvetlým stromem mě nikdo nelíbal, ale doufám, že to ještě doženu, třeba jiný měsíc.
Takže ve vás dřímá romantická duše?
Nevím, jestli romantická, prostě chytnu chlapa, ohnu ho pod stromem a pusa bude!
Vy tedy ve vztahu potřebujete být dominantní, jaký by měl být muž?
Nesnesu, když mě někdo ovládá. Musí mít charizma, a jestli bude blond nebo tmavovlasý, je mi jedno. A hlavně, musí být hodný. Všechny moje kamarádky se honí za sígry, ale já chci hodného kluka, který bude tolerantní – a nebudu muset pořád něco řešit.
Nemyslíte, že by vás hodný kluk nudil?
Já jsem skoro vždycky měla hodné kluky, jen jednou se to nepovedlo a od té doby vím, že chci někoho hodného. Měla jsem vždycky docela dlouhé vztahy. Nikdy nedělám z kluků blbečky, ale s grázlíkem se trápit nechci.
Jak to vypadá s penězi, které jste vyhrála v soutěži? Prý jste je odevzdala rodičům a koupila si jen kytaru a boty. Pořád tomu tak je?
Bála jsem se, abych to nepropila! Pořád je to všechno u nich. Hrozilo totiž, že bych mohla udělat jeden velkej mejdan na oslavu vítězství a bylo by všechno pryč. Rodičům důvěřuji a jsem úplně spokojená.
Živíte se hudbou? Nemusíte pomáhat někde na baru nebo tak?
Na baru pomáhám jen upíjet.
Kolem šoubyznysu je hodně drog a alkoholu, jak se tomu zvládáte bránit?
Všichni mí muzikantští idolové se ufetovali k smrti, takhle bych rozhodně nikdy nechtěla skončit. Hodně velký bič nade mnou drží rodiče a taky si myslím, že nejsem úplně hloupá.
