2°C
Hodně se teď mluví o vašem workshopu „sebelásky“, jinak také kurzu masturbace. Co od něho mohou ženy očekávat?
Na rozdíl od mých ostatních spíše teoretických kurzů je tento workshop po vzoru body workshopů od americké sex koučky Betty Dodson velmi praktický. Pracujeme se vzrušením, ale i s pocity strachu a viny a uvolňujeme je s pomocí nejrůznějších cvičení. Jde to velice rychle, protože na semináři panuje přirozené prostředí. Zároveň je každá skupina žen specifická a každý workshop tak má úplně jiné kouzlo. Ženy získají díky semináři větší jistotu ve svém sexuálním sebevyjádření, mají možnost si prožít naplno svou ženskou sílu a osvobodí se od všech zábran, které je drží zpátky. V podstatě vstoupí do úplně jiného světa, byť na pár hodin, ale ta zkušenost jim zůstane. Hodně si tam povídáme, bavíme se o fantaziích a spiritualitě v sexualitě, učím je dechové techniky, dýchání do čaker, pracujeme s pánevním dnem i s G-bodem. Společně absolvujeme také hodinový masturbační rituál, který není o tom „si to udělat“, ale spíše o praxi nově nabytých poznatků a umění dovolit si lépe prožít vzrušení. Pro ženy, které nikdy nemasturbovaly ani s partnerem, to je velmi odvážný počin. Ale také osvobozující, že nejde o nic špatného.
Jak ženy překonávají stud?
Když to řeknu upřímně, podle zkušeností dá největší práci sebrat odvahu a přijít na kurz. Na samotné akci už se ženy stydí asi jen prvních čtyřicet vteřin, než se svléknou a pohltí je atmosféra semináře. Je na mě vytvořit bezpečné prostředí a chránit je před situacemi, které by jim byly nepříjemné. V průběhu celého workshopu se neděje nic, co by bylo vulgární, nebo sexuálně negativní. Každá žena si může zvolit to, co se jí líbí a jakým způsobem to prožít.
Jak staré ženy Váš kurz navštěvují?
Rozpětí je 20 – 65 let. Přítomnost starších žen většinou vnáší do seminářů velmi zajímavé momenty, zejména tehdy, kdy se jedná o ženy, které už mají za sebou výchovu dětí a mohou se svobodně rozhodovat, jak si svůj život začnou užívat. Takové ženy většinou velmi dychtí po nových poznatcích a jsou hodně otevřené. Třeba v kurzu "Umění potěšit muže" jdeme od technik gejši přes masáže, učíme se jak partnera naladit manuálně, různé stimulace, hlazení. Některé techniky masáže mají ženy možnost poté vidět i v praxi a mohou se tak naučit i to, jak při takové aktivitě komunikovat s partnerem. Tyto dovednosti ukazuji na semináři se svým manželem.
Obdivuji manžela, že mu nevadí nastoupit před zástup žen. Jak to vlastně probíhá?
Z počátku se většina žen tváří, že tam nejsou. Velmi rychle ale ostych opadne a ženy se spíš soustředí na to, jaké hmaty jim vlastně při masáži ukazujeme a jak to všechno vypadá přirozeně. Jde o estetické umění, které je pro mě vlastně jako tanec. A tak postupně i ženy začnou odhazovat stud a je vidět, jak se přibližují a začíná je to bavit. Několikrát se nám v chladných měsících stalo, že vlastně nebylo na čem ukazovat a ženy paradoxně reagovaly velmi pozitivně. Společně jsme měly vzácnou příležitost si uvědomit, že to není jen o výkonu, ale i o vztahu a o vhodných podmínkách a že když erekce prostě není, tak to vlastně vůbec nevadí, protože i tak si muž může užít spoustu krásných doteků. Taková situace může naopak oba partnery osvobodit od předsudků, co by se jak mělo dít, a dát jim svobodu nezbytnou pro experimentování.
Jak vaší profesi přijalo okolí a rodina?
Manžel je fotograf, ale když jsem začínala, pracoval v marketingu a poskytl mi velkou podporu. Zpočátku jsem váhala, zda se opravdu věnovat naplno sexualitě a zda to není trochu "šílené" na naše české poměry. Studovala jsem a připravila si materiály na lifekoučink, ale pak jsem šla za manželem s tím, že to prostě chci zkusit, že sexkoučink mě hodně zajímá. Varovala jsem ho tedy, že se mnou asi spousta lidí přestane mluvit. Jen se na mně podíval, pokrčil rameny a řekl: „Já tě budu mít pořád stejně rád a mluvit s tebou nepřestanu.“ Někteří lidé poté opravdu reagovali spíše negativně na obsah mé profese a až po pár letech, kdy se začalo o sexkoučinku psát v médiích, mě začali přijímat zpátky.
S manželem máte otevřené manželství a sama máte i přítele. Jak se dá takový vztah ustát?
Láskou. Je třeba vědět, že milujete – v mém případě oba muže a neustále jim to opakovat zejména v kritických situacích. Jedině tak můžete tomu druhému pomoci překonat obavy a strach z neznámého nového modelu spolužití. V první řadě ale musíte uplatňovat respekt a lásku sama k sobě. Samozřejmě se můžete dostat také do situace, kdy se budete muset rozhodnout, zda budete respektovat především sama sebe a risknete fakt, že nemusíte nakonec mít ani jednoho. Projít touto fází je ale nezbytné. Všichni musí mít čas a prostor to pochopit a moct se svobodně rozhodnout. Je to navíc časově i citově náročnější. Musíte mít odvahu poprat se s mnoha rovinami svého strachu. Pro mě je to ale velice naplňující model.
Manžel má také partnerku?
V tuto chvíli ne a až ji bude chtít mít, budu to plně respektovat. Často to bývá naopak. Muži si pořídí milenku, ale když si představí, že by to samé dělala jejich žena, většinou se jim to příčí. Je tu vidět, jak moc nás ovlivňují předsudky a zažité velmi mylné názory, že muž je takzvaně "od přírody sexuálně náruživější" než žena a že ženy zase naopak emočně musí do vztahu investovat všechny city, a tudíž nemohou mít víc partnerů. To vše jsou víceméně dobře rozšířené mýty, nic víc. Navíc, na vztahu se musí pořád pracovat a na vývoj mají právo oba. Pokud si rozvoj dopřává jen jeden, začnou problémy.
Co se dá v sexu naučit nového?
Největší průšvih je myslet si, že sex umíme automaticky. Nerodíme se s těmito dovednostmi a nemáme je v genech, jako se nerodíme třeba s dovedností řídit auto. Pokud chcete být dobrým milencem nebo milenkou, je třeba učit se neustále. A tohle učení je přeci velmi příjemná aktivita… Třeba zjistíte k čemu je dobrý G-bod anebo že nejste tak heterosexuální či monogamní, jak jste si myslela… Nebo zjistíte, že máte řadu „fetišů“, které vás vzrušují. Ženy dělají největší chybu v tom, že si myslí, že mají menší chuť na sex než muži. Muži dělají největší chybu v tom, že si myslí, že sex už umí. Obě pohlaví pak dělají chybu v tom, že si myslí, že sex = soulož.
Po několika letech opěvování G-bodu se opět tvrdí, že neexistuje. Vy o něm mluvíte, jak to tedy je?
Pokud byste mohli vidět to, co je uvnitř ženských genitálií pod kůží a co zůstává skryto, v první řadě byste viděli opravdu ohromný klitoris. A pak okolo močové trubice takovou houbovitou tkáň, což je vlastně ženská prostata, tzv. G-bod. Není to jeden bod, ale spíše oblast, a začíná hned u vstupu do pochvy. Pak je individuální, kde je citlivější. Samozřejmě se o tom ve škole neučí, protože to není součást rozmnožování, ale pro sexuální život jde o důležitou věc. Katastrofa je, že 99 % žen, které ke mně přijdou, vůbec neví, jak vypadají jejich genitálie.
Co tak diskutovaná sexuální výchova dětí? Kdy by se s ní mělo začít?
Ve školce. Já vím, že děti chráníme, ale před čím? Copak pohled na dva milující se lidi někoho ohrozí? Znám spoustu netraumatizovaných dětí, které jsou vystaveny sexualitě svých rodičů. Problém je jinde, to trauma jim uměle vytváříme. Vždyť děti zpočátku nevědí, co vlastně sex je, že by to mohlo být vnímané negativně. Trauma vzniká z emoční reakce rodiče, když dá najevo, že jde o problém, malé dítě, které mu naprosto důvěřuje, převezme tuto negativní emoci. Vnímá, že udělalo něco špatně a z toho má pak trauma. Jde o způsob výchovy. Děti si často sahají mezi nohy, ne proto, aby měly orgasmus, ale dělá jim to dobře. Když mu to dospělý začne zakazovat, začne to chápat jako negativní věc a pak má ke svým genitáliím ostýchavý vztah a vybuduje si i psychický blok k sebepotěšení.
Takže vlastně i k vaší práci přispívají naše traumata z dětství.
Někdy mám trochu pocit, že je to pořád jako ve středověku, vzrušení a potěšení není přijímané pozitivně. Neučíme se pěstovat si vztah k radosti a tomu, co nám dělá dobře. A dokud to tak nebude, spousta žen si tu cestu najde jen s obrovskou odvahou a úsilím překonat tyto předsudky, které si léty naskládaly. V mém kurzu jsou pak jako ty malé holčičky, které to teprve všechno objevují, hrají si a zjišťují, co jim dělá dobře. A já jsem jako kouč pomocník, který jim pomáhá přepsat negativní zážitky z minulosti. Pak si mohou v rámci svého erotického života užívat mnohem více.
