2°C
Jste krátce po dovolené. Podařilo se vám „dobít baterky“?
Odlétaly jsme v době, kdy tady začínaly ty opravdové podzimní sychravé dny, tak jsem se těšila na slunce a teplo, a toho jsem si užila báječně. Největší relax je pro mě ale společnost mých dcer a týden s nimi u moře jsou takové malé prázdniny i pro mě. Takže ano, baterky dobity. (směje se)
Jak vlastně vypadala vaše dovolená? Umíte vůbec odpočívat?
Tak tohle byla pro mě velmi netypická dovolená, protože to byla taková ta „hotelová klasika“. On to byl vlastně dárek pro mou maminku k narozeninám a ve finále velká dámská jízda!
Holčičky byly s vámi?
No právě, byly jsme čtyři, máma, já a moje dvě holky. Kromě koupání a šnorchlování v moři to byl týden v duchu toboganů a klouzaček, pexesa a dětských her. Vážně velká pohoda.
Všímají si už toho, že je maminka známou osobností?
V tomhle věku už jistě, zlomilo se to nástupem do školek a škol. Ostatní jim to dají pocítit. Ne snad ve zlém, ale asi jim to vždycky není úplně příjemné. Já se je snažím držet stranou, moc bych si přála, aby je moje zaměstnání ovlivnilo v životě co nejméně.
Díváte se s nimi na televizní noviny?
Ta starší je už asi rok sleduje sama od sebe. Zkoukne ČT, pak přepínáme na Novu a tam už zbystří jen u toho, co ještě neslyšela. Ona je slušný kritik, občas spolu i komentujeme moderátory, hodně se s ní nasměju…
Jste jednou z nejpopulárnějších moderátorek v zemi. Byl to vždycky váš sen?
Ale vůbec ne. Vždycky jsem chtěla být novinářkou, sem tam se mi to v životě i poštěstilo, a dodnes se konejším, že i tahle moje momentální práce je tak trochu „od fochu“. Ale buďte v klidu, sny mívám fakt o něčem jiném, než jak sedím za stolem v kostýmku a recituju zprávy…
Překonala jste boj s těžkou nemocí a vrátila se na televizní obrazovky. Byl návrat do práce náročný?
Byl, nevzpomínám na to ráda. A ještě míň ráda o tom mluvím… nezlobte se.
Kdo byl v nejtěžších chvílích vaší největší oporou?
Rodina, přátelé a lékaři a sestry, co o mě pečovali.
Vypadáte báječně. Držíte nějakou dietu?
Mě by diety zabily! Mně stačí půl dne nejíst a rovnou omdlívám. Takže naopak jím celkem často, ale vybírám si, to je pravda. A po šesté večer jím už zřídkakdy.
Jste sportovní typ? Jak si udržujete linii?
Spíš asi ano, ale vrcholově jsem žádný sport nikdy nedělala. Vždycky jsem moc ráda lyžovala, tancovala, k tomu jsem se teď vrátila aktivně. A momentálně začínám s golfem, to mě nyní baví asi ze všeho nejvíc.
Dáte si třeba hamburger?
Jednou za rok v nouzi nejvyšší možná. Masíčko a zelenina mně nevadí, ale ty sladké rozměklé housky nenávidím.
Jaký máte názor na alternativní medicínu?
Ať si každý zkusí, na co si troufne, proč ne? Mě alternativní medicína zajímá moc, ale pravda také je, že jsem na ni zatím velké štěstí neměla. Buď u mě nebyly výsledky přesvědčivé, nebo nebyly žádné.
Co se stalo?
Narazila jsem na totálního šílence, který mě stál spoustu peněz a hlavně mě nechtěl pustit ze svých spárů. Dnes se tomu doma zasmějeme, ale tehdy jsem nechápala, jak jsem na to mohla skočit. Ale myslím, že kdo se někdy vážně bál o své zdraví, pochopí… Ale skeptik se ze mě nestal, právě teď třeba zkouším japonskou akupunkturu na migrény, které mě občas trápí, tak uvidíme…
Máte nějakou závislost?
Jistě a několik! Na dobré čokoládě, čaji, kávě, vínu… a úmyslně si je pěstuji! (směje se)
Blíží se Vánoce. Dodržujete doma nějaké tradice?
Já jsem do své rodiny přenesla tradice ze svého dětství. Vánoce máme rádi a myslím, že je slavíme obdobně jako lidi kolem. Stromeček, cukroví, koledy, na stole kapr se salátem, rybí polévka, kapr v rosolu a staročeský houbový kuba. A s ním vlastně začínáme už 11. 11. na svatého Martina, protože kupujeme husu, aby bylo do kuby domácí sádlo… Už teď se těším!
Kdy začínáte kupovat dárky? Stíháte to vůbec?
Musím to stihnout, samozřejmě! Bez dárků by Vánoce nefungovaly. Někdy je to trochu ve stresu, to je fakt, ale na dárcích to nesmí být znát, musí být vybrané pečlivě a s láskou. Přemýšlím o nich dlouho dopředu, ale kupuju většinou, až když mě vánoční nálada zasáhne plnou parou.
A cukroví pečete?
Každý rok se o něco pokusím, to ale hlavně kvůli holkám, pečeme spolu. Takže rezignuju na perfektní design a duševně se připravím, že se pak bude muset vymalovat kuchyň. Ale stojí to za to, děti to prožívají úžasně. O to opravdové cukroví se ale stará především moje úžasná máma, nikdo nemá hezčí a lepší, samozřejmě. A pak teta, ta jí šlape na paty… Naštěstí pro mě nás obě štědře obdarovávají.
Jsou pro vás svátky období klidu?
Asi takového klidu, jaký může být s dvěma malými dětmi. A třeba loni jsem je navíc strávila celé pracovně, takže to byla celkem jízda. Doufám, že letos to přece jen malinko zklidníme…
