Zabaví a zaujme v každé postavě, kterou dostane. Ale i tak je to jen odvar zážitku ze setkání s herečkou Hanou Gregorová (57) naživo.

Dovedete si představit, co asi řekly sudičky nad vaší kolébkou?
Pokud jsem měla nějaké sudičky, tak jen dobré. Žádná mi zjevně nepředpověděla sto let spánku. Protože i když si myslím, že bych už chtěla jen ležet na gauči a nic nedělat, tak mi to vydrží jen chvilku. Dva dny zvládnu, ale čtyři, to už bych přestavovala celý dům.

Vy jste říkali, že jste nikdy neměla sny, pouze lásky. Kromě té k herectví se dost brzy objevila i láska k jordánskému medikovi Gassanovi, který se stal vaším prvním manželem. Kde vám osud spletl cesty?
Na promoci na lékařské fakultě. Byla jsem gratulovat kamarádovi a on se tam "ochomítal". Jiskra přeskočila hned, ale dlouho trvalo, než vzplanul oheň. Ale vzplanul. On byl totiž normální, kouřil, pil a měl miliony děvčat, proto mi byl sympatický. Byl tak hezký, že mi ho všechny kamarádky záviděly. Ale to byla jiná doba, tehdy tu opravdu byli z arabských zemí pouze vysokoškoláci. Teď když řeknu, že to bylo úžasné, tak nechci, aby si každá vzala prvního Araba, co prodává zmrzlinu, a čekala, že s ním bude ležet na zlatém koberci.

Autor: Nový Čas

Kniha Bez dcery neodejdu tehdy asi ještě nebyla napsána ...
Kreténa si můžete vzít i zde. Může být katolík i Luterán a skončíte přesně podle knihy Bez dcery neodejdu. Pokud ne ještě horší.

I doma to brali tak osvícenských?
Moje máma asi nepřijala v pohode žádného mého frajera, protože si myslela, že pro Hanku musí přijít úžasný princ. Pak si ho však velmi oblíbili i moji prarodiče z východu.

Když jste se vzali, postavili jste se nad glóbus a rozhodovali se, kde budete bydlet?
Vůbec. V pětadvacítce se vám kdovíjak nechce plánovat. Možná jsme si řekli, že nejdříve půjdu za ním, ale pak se společně vrátíme sem a on si tu udělá atestaci. Vše jsme měli fajn vymyšlené, ale pak přišlo natáčení Nočních jezdců a trošku se ten plán musel korigovat.

Zatímco jste žili v emirátech, nepocítili jste, že žena je méně než velbloud?
To závisí od rodiny. Někde je matriarchát, někde patriarchát.

U vás byl zřejmě matriarchát ...
Střídali jsme se.

Kde vás dohnali Noční jezdci?
Přišla jsem domů na dovolenou a máma mi hned říkala, že mi volali z Koliby, že Martin Holý bude natáčet film. Nechtělo se mi. Ale ona - jen jdi, jdi, jinak na tebe zapomenou. Stále doufala, že udělám závratnou kariéru. Šla jsem a tam se to stalo ... S Radkom to prostě bylo něco, co nebývá jen tak. Nesnášela jsem flirty na filmovačkách, to nevedlo nikam. To bylo něco, co asi mělo být. Vůbec jsme si nedokázali představit, co bude dál, ale věděli jsme, že něco by být mělo. Osud. Ale kdybych mohla, nechám si je oba.

Dcera o otce nepřišla. Neměla v pubertě prohlášení, že když s něčím nepochodí u vás, ujde za otcem?
Naopak, to byl můj trumf, že zavolám otce a půjde tam. "Obleč tě do hábitu a nic nebude, žádná diskotéka ..."

S návratem domů svitla vaší mame i nová naděje, že tu závratnou kariéru přece jen uděláte. I vám?
Tak na to jsem nemyslela. Věděla jsem, že si beru člověka, který je v kariéře na vrcholu. Bez problémů jsem zůstala ženou v domácnosti. Neboť co je sláva? Když přijdete z divadla domů a tam jsou čtyři prázdné stěny? Úspěch vás v noci neobejme, ani vám nevyzná lásku.

Vy jste však manželovi vyznali lásku tím nejoriginálnějším způsobem. Z lásky jste mu koupila divadlo.
Nekoupila, ale z lásky jsem ho pronajala a zrekonstruovala. Protože vím, že on by byl bez divadla mrtvý. Zatímco bude dýchat a chodit, do poslední chvíle bude hrát. Jenom jsem mu řekla, že mám takový nápad. A protože můj muž mi nikdy nebrání, neudělal to ani tenkrát.

Autor: Nový Čas

Kde jste vzala podnikatelské knowhow? To se na VŠMU neučí ...
Ja jsem začala podnikat už v devadesátém, měla jsem cestovku, solárium, udělala jsem si manikérský kurz. Jsem člověk, který se bez herectví určitě neztratí. A divadlo je z toho všeho nejblíže, blíže než solárium.

Dříve než se z vás stala ředitelka, byli jste tam vlastně stavbyvedoucí. Také žádný problém?
My jsme asi v osmém bytě, kdy jsme se vzali. Takže jsem člověk, který ví přesně, kdy dají málo cementu do betonu. Já to vidím. A když se zdálo, že mi může něco ujít, Radek mi přišel pošepkať: Jdi se tam podívat. Zdá se mi, že to nějak fušuju. Tak jsem šla, vynadala jsem jim a můj muž se tvářil: Podívejte, jakou já mám doma furii, jak ona umí lidem vynadat.

První představení muselo být velkým zadostiučiněním ...
Byla jsem šťastná. Ještě den předtím jsme s dcerou v teplákách dřely jako Ukrajinky. Ale přesně po dvou měsících bylo všechno hotové.

Řídili jste stavbu, divadlo, řídíte i manžela?
Neřídím. On je svéprávný běloch, který má své názory, ale co se týče divadla, tak se nikdy nehádame. Ekonomickými a organizačními věcmi Radka vůbec nezatěžuju. Ani nechci. Nebo když řeknu "depeha", tak si myslí, že mluvím španělsky. On je v tomhle, jak říkají Češi, "Pánem Bohem nepolíbený".

Jen co jste postavila divadlo na nohy, přišly nabídky ze slovenských seriálů. Některé herečky si stěžují, že jsou už naprosto vyčerpané ...
Které? Já určitě ne. Dřu jako kůň. A pro mě je natáčení dovolená. Ta vzdálenost Praha - Bratislava je jako nic, cestou si vyčistím hlavu.

A co na to Radek, že mu takto odcházíte z domu?
Víte, jací jsme si vzácní? Týden jsem ho neviděla a už si v duchu píšu takový scénář - přijdu, zastavím před domem, on se řítí proti mně a obejme mě. Ale realita bude jiná. Přijdu, on mi zakřičí z terasy: Potřebuješ pomoci? Lebo ja mám fotbal, tak nemohu. A ja se preberiem hned v zahradě. Ale je příjemné těch tristodvadsať kilometrů snít, jaké by to mohlo být romantické.

Co řekl na to, že vás na Slovensku zavřeli do basy?
Nechodím domů s Nevadou. Nepostavím se a netresnem mu preventivně po papuli, abych nevypadla z role. Je to první seriál, který sleduje.

Vy se však nedáte, překážka je na to, aby přeskočila. Vy rada vysoko skáčete, však?
Ne vysoko, tak normálně.

Nemá manžel chuť vás trošku držet při zemi?
Naopak. On musí skákat se mnou. Aby nezestárnul.

Zdroj: lesk.sk