1°C
„Odmítnout třeba na přehlídce prádlo jen proto, že je moc průhledné? To je pro většinu modelek nemyslitelné. Já si už ale díky titulu královny krásy mohu vyskakovat. Tedy alespoň trochu,“ pousměje se Iveta. Pro letošní rok nafotila charitativní kalendář Itibo Black nad white. Ona i černoši tam pózují úplně nazí… Jak to zvládla ona i její žárlivý přítel Radek (26)?
Říká se, že muži tmavé pleti jsou, jak bych tak řekl, ještě mužnější než běloši. Souhlasíte ?
(směje se) „Tak to opravdu nevím! Sice byli při focení nazí, ale stáli zády ke mně, maximálně viděli moje pozadí. Já neviděla vůbec nic, fakt!“
Byla jste také nahá?
„Byla, ale nikdo mě neviděl. Vždycky jsem přišla ve studiu na plac, rychle se svlékla, stoupla si před plátno, zapózovala, aby nebylo na fotkách nic vidět. Pak jsem se zase rychle oblékla. Rozhodně jsem neběhala po fotostudiu nahá.“
Co tomu říkal váš přítel Radek, který je dost žárlivý?
„Zrovna jsem se fotila s těmi muži, když se přijel podívat. Říkal, že se na to nechce koukat a raději odjel. Ale neměl s tím problém, ví, že mi může věřit. Což ještě neznamená, že na sebe nežárlíme.“
Po osmi letech vztahu?
„A proč ne? Když člověk přestane na svého partnera úplně žárlit, tak je asi něco špatně.“
Nemyslíte po těch letech na vdavky?
„Zatím ne. Takhle nám to vyhovuje, i když je fakt, že v posledním roce se vídáme opravdu málo, Radek pracuje jako zástupce jedné zahraniční firmy u nás v jižních Čechách, já většinou v Praze.“
Žijete v celibátu?
„To zas ne, když mohu, tak za ním jedu, nebo on přijede do Prahy za mnou.“
Při takové intenzitě vztahu vám na druhou stranu nehrozí ponorková nemoc.
„To určitě ne, ale v lednu nás čeká velký test, protože poprvé spolu strávíme delší dovolenou, dvoutýdenní v Thajsku. Tu jsem vyhrála v miss a ještě jsem si ji nestačila vybrat. Když to tam vydržíme, tak už spolu určitě zůstaneme.“
Točí se kolem vás hodně atraktivních mužů, dostáváte nabídky k sňatku?
„Spíš se mi občas stane, že mě někdo pozve na skleničku, dvoří se mi… Ale mě takové návrhy neberou, jsem zadaná, svému příteli jsem věrná a nechci to měnit.“
Dostáváte jako modelka občas od nějakého muže nabídku »něco za něco«?
„Občas to někdo zkusí: Já ti zařídám tamhle focení a tamhle kampaň, a tak dál. Ale jsou to většinou lidé, kteří o tom jen mluví a nic nedokáží zařídit. Takových lovců a slibotechen je u nás v modelingu spousta.“
Poznáte je hned?
„Jasně, jsou to různí chlapi, mladí, starší, spojuje je to, že nemají soudnost. Pořád o sobě mluví, jak umí všechno zařídit, jaké mají známosti. S těmi pány se nebavím.
Ale někteří z nich ty konexe opravdu mají a dokáží leccos zařídit…
To ano, ale já jsem nikdy nechtěla, aby pro mě nějaký takový člověk něco udělal. Když někdo něco chce, tak ať si mě objedná přes agenturu a nezve mě na večeři s tím, že mi tam něco poví…“
V kalendáři s černochy jste nahá, ale vlastně jste nic neukázala. Proč neukážete ze svého těla víc?
„Takové nabídky jsem dostala už před Českou miss. Ale přesně tohle patří k věcem, které mi nejsou příjemné. Dokonce ani na pláži se neopaluji nahoře bez. A nudistická pláž, to už vůbec! Takové focení by mi nebylo příjemné a na těch fotkách by to bylo znát.“
Nevylepšil by ten špatný pocit pořádný balík peněz?
„Když to berete takhle, tak bych v tom případě mohla natáčet třeba porno. Za to by určitě byl slušný honorář!“
Tak nemuselo by to být hned porno, ale třeba hezké akty.
„Neodsuzuji, když někdo nafotí akty, když má hezké tělo. Proč ho neukázat a nepochlubit se. Mně se to ale nelíbí. Jsou určité věci, kde nechci nikomu otvírat dveře.
Jako modelka máte ale často k té nahotě docela blízko, třeba když předvádíte prádlo, ne?
„To je pravda. Ale když se mi nějaké prádlo zdá moc průhledné, odmítnu ho předvádět.“
Mohla jste si dovolit říct takové ne, když jste ještě nebyla misska?
„Ne. Když jde modelka na přehlídku prádla a všechny holky jsou na stejné úrovni, musí předvádět to, co si přeje klient. Nemohou si diktovat, nemohou třeba říct, že nebudou předvádět úplně průhlednou košilku, ve které jsou jí vidět prsa. To se mi také stalo, ale to už je dlouho, vem to čert. Teď už bych to na sebe nevzala.“
A když to normální modelky zkusí odmítnout?
„Tak klient klidně řekne: Seber se a jdi…Kdo nemá titul, nemůže si vyskakovat.“
Jsou alespoň přehlídky prádla lépe honorované?
„Většinou ano.“
Co říkáte ceníku modelek, který jsme zveřejnili v Blesku?
„Ty ceny okolo pěti tisíc a podobně jsou reálné. Ale že by Simona Krainová brala 80 tisíc za přehlídku a Agáta Hanychová 25 tisíc? V dnešní době, kdy se každý hádá o každou tisícikorunu, tomu moc nevěřím.“
Kolik berete vy?
„To nemohu říct, ale méně než Krainová…“
Dopadla finanční krize i na modeling?
„Asi ano, ale hodně lidí krizi spíš využívá jako záminku, aby mohli zaplatit nižší honorář. Už jsem koukala, že se na Facebooku objevily petice modelek proti neustálému poklesu honorářů. Docela se mi líbí, že se holky ozvaly.“
Říká se, že modelky se silikony dostávají atraktivnější zakázky, je to pravda?
„To si nemyslím. Ale je pravda, že cena modelky se zvyšuje, když se o ní píše a mluví. A o některých se píše právě proto, že si nechaly udělat silikonová ňadra. Třeba Dominice Mesárošové to pomohlo se prosadit. Ale rozhodně to neznamená, že kdo si nechá udělat prsa, stane se hned celebritou.“
A co vyzáblé modelky, bojuje se opravdu proti anorexii na molech, nebo jsou to s prominutím jen kecy bez obsahu?
„Většinou je správně za »b«. Spíš se o tom jen píše. Když přijdete na casting a tam mají oblečení 34 a 36, tak to asi není žádný velký boj. Na druhou stranu jsou i výjimky. Jednou jsem byla na castingu a tam kdo vypadl z kalhot velikosti 38, šel domů. Takhle vypadlo 90 procent holek, mně kalhoty nespadly!“
Navíc jste v 26 také v nejlepších modelkovských letech! Nicméně jednou pověsíte modeling na hřebík a co pak?
„To máte pravdu, v 35 bych už určitě nechtěla chodit na molu. Nenechávám to náhodě, dálkově studuji sociálně masovou komunikaci na vysoké škole. A chtěla bych si teď dodělat magistra. V plzeňském tempu to ale určitě nezvládnu…“ (směje se)
Kalendář Itibo Black and white
Kalendář nafotil fotograf Richard Nowak, na snímcích jsou modelové tmavé pleti, kteří žijí v Praze. Celý výtěžek z prodeje kalendáře půjde na vybudování lůžkové části nemocnice v keňské vesnici Itibo. Iveta má nad nemocnicí patronát, projekt spadá pod humanit
- 4
FOTOGRAFIE
ární organizaci ADRA. „Zatím jsme prodejem a díky sponzorským příspěvkům získali přes 400 tisíc korun, na výstavbu bude potřeba v přepočtu kolem půl milionu korun,“ říká Iveta Lutovská.
