„Byla jsem hrozně dlouho jako děťátko, ale během jednoho roku jsem pak hrozně vyspěla, všude! Přibrala jsem a byla buclatá a hrozně jsem se tomu chtěla ubránit, protože se mi nelíbila velká prsa. Tančila jsem v tu dobu balet a to se k baletu nehodí, strašně jsem tím trpěla, brečela jsem, chodila jsem shrbená a strašně jsem svoje prsa neměla ráda. Dneska si holky dávají vycpávky, aby vypadaly co nejvyspělejší, ale já to měla opačně, takže jsem nosila jen takovou tu lambadu. Nakonec jsem ale podprsenkám dala šanci. Tím, že jsem vyspěla později, bylo to třeba kolem šestnácti,“ svěřila se nám Lucie Králová Šlégrová.
Simona Krainová tvrdí, že je to tak dávno, že si na to ani nepamatuje, ale určitě si ji pořizovala sama. Zato Iveta Lutovská Vítová, ta si na koupi své první podprsenky vzpomněla, jako by to bylo včera. „Pamatuju si to úplně přesně, bylo mi 14 let a začala jsem dělat modeling. Tam jsem dostala pokyny, že musím mít bílou, černou a tělovou podprsenku. Naběhly jsme s maminkou v Třeboni do prvního obchodu, řekly jsme, že chceme nějakou 75A nebo co to bylo tehdy za velikost, zkrátka tu úplně nejmenší. Vím i jak vypadaly a byly všechny tři stejné, až na barvu.“