Okamžitě jsem zavolala opraváře, který naštěstí mohl přijít už druhý den. Při pohledu na mou pračku se ale od srdce zasmál a řekl, že si mám jít rovnou koupit novou. Tahle by prý sice opravit šla, ale oprava by vyšla zhruba na stejnou cenu, jako nový přístroj. To je tedy smůla, řekla jsem si, pračce vypršela záruka před půl rokem.
Odborníci i kamarádky radí – jednoznačně Miele
Nedalo mi to a milého opraváře jsem se zeptala, kterou značku by mi doporučil. „Víte, neměl bych Vám to říkat, protože mi to bere práci, ale já i mí kolegové nedají dopustit na Miele. Moc dobře totiž víme, že s ní doma nebudeme mít hodně dlouho žádný problém,“ odpověděl opravář. O Miele už jsem samozřejmě slyšela, ale přeci jsem se chtěla přesvědčit i jinde. Shodou okolností jsem šla druhý den na setkání se spolužačkami ze střední školy (ani raději nechtějte vědět, po kolika letechJ). V závěru večera jsme si sedly s Janou, Petrou a Zuzkou a povídaly si jako kdybychom se viděly naposledy před týdnem. Určitě to znáte – na přetřes přišli chlapi, děti i práce. Když jsme byly v nejlepším, vynořil se odněkud můj bývalý spolužák a než jsem stihla zareagovat, polil mou oblíbenou halenku červeným vínem. „Zrovna teď, když je moje prací centrum mimo provoz, to je snad naschvál,“ napadlo mě. A vylíčila jsem svůj boj s technikou svým exspolužačkám. „No to víš, nesmíš kupovat šmejdy,“ řekla bez obalu Jana. „Něco podobného jsem řešila před pěti lety. S manželem jsem si pořídili Miele a nemáme jediný problém,“ dodala. A Zuzana se hned přidala: „No, my sice Miele zatím nemáme, ale naši si pořídili před 11 lety pračku a nedávno i sušičku a jsou nadšeni. Takže až nám odejde naše současná pračka, určitě si Miele také pořídíme.“
A jak jsem se nakonec rozhodla? Kde jsem našla přesvědčivé argumenty? To si můžete přečíst ve druhém díle mého vyprávění.
Vaše
Lucie
Více na www.miele.cz