3°C
Děsivá věta často přichází jako rána z čistého nebe. Ten, kdo nic podobného nezažil, těžko pochopí, jaké pocity zmaru může nemilosrdný ortel spustit. Je to věta, která vám nabourá dosavadní život, překazí profesní plány, sebere materiální jistotu i sebevědomí. A těžko domyslet, jaké následky může mít, když potká nejen vás, ale i vašeho manžela, který pracuje ve stejné firmě. Trpkým příkladem může být třeba hromadné zavírání skláren na konci loňského roku, ve kterých často pracovala celá rodina. Co dělat, když se váš život rázem sesype jako domeček z karet? A lze se na nástrahy osudu nějak připravit?
Myslím, že každý problém má své řešení a jakákoli krize může být časem zažehnaná. Neodpustím si ale poznámku, že nic nebývá zadarmo! Málokomu vyjde štěstí vstříc! A platí to i opačně: smůlu má v životě občas každý. V žádném případě nepodléhejte pocitům méněcennosti a hledejte pozitivní příklady ve svém okolí. A jaká je moje první rada? Nikdy neházejte flintu do žita a mějte na paměti tuto zásadu: „Odvážnému štěstí přeje!“ Příkladem vám může být třeba moje máma…
ALENA (52)Už se nebojím I ona měla tu smůlu, že její místo zrušili. A zrovna v kritickém období: když jí bylo po čtyřicítce. Smůla se násobila ještě tím, že tenkrát byla v našem okrese vysoká nezaměstnanost, o kancelářské místo, které by odpovídalo mamčině kvalifikaci, bylo těžké zakopnout. A když už se nějaké objevilo, ucházelo se o něj minimálně třicet dalších zájemkyň. A bohužel mladších a kvalifikovanějších. Zpočátku nesla mamka svou situaci statečně: „Chvíli zůstanu doma a budu si užívat klidu. Časem určitě něco najdu!“ prohlašovala sebevědomě. Po půlroce jsem ale začala pozorovat její osobnostní propad. Najednou jsem svou jinak usměvavou a upovídanou mámu přestala poznávat. Vždycky, když jsem se vrátila odpoledne domů, rezignovaně seděla na gauči u televize. Doma jí bylo smutno, nedokázala se k čemukoliv „dokopat“ a byla často podrážděná. Její sebevědomí se ocitlo na bodu mrazu. Nevěřila si, ačkoli dříve měla sebedůvěry na rozdávání. Vzoufalém stavu jí nakonec pomohla náhoda. Ozval se jí bývalý kolega s nabídkou, jestli by nechtěla přijmout místo jeho podřízené, která právě odcházela na mateřskou. Pamatuji si, jak jsme obě skákaly po bytě a brečely štěstím! Pro mamku byl nástup do práce vysvobozením! Jenže osud nás někdy nepřestává testovat, a tak i tato pracovní pozice, ve které mamka setrvala tři roky, byla nakonec zrušená. A tak máma vloni opět skončila na dlažbě. Jenže tentokrát se situace vyvíjela úplně jinak. Mamka si uvědomovala svou cenu a nebála se, že jiné místo nesežene. Využila nabídky pracovního úřadu a absolvovala několik kurzů, aby se zdokonalila v práci s počítačem. Zbytečně nezahálela a za čtyři měsíce už měla nové místo. |
Co trápí nezaměstnané?
Hlavou nám může prolétnout stovka různých domněnek. Pokud se ale v podobné situaci neocitnete také, nemůžete pochopit, co ve svém nitru prožívá člověk, který už několik let marně hledá práci. Abych o potížích nezaměstnaných věděla více, zeptala jsem se odborníka, který má s takto postiženými lidmi dlouholetou zkušenost. Při rozhovoru s psychologem Miroslavem Tomečkem (www.privatnipsycholog.cz) jsem se mimo jiné dozvěděla, že především dlouhodobě nezaměstnaní zakoušejí velmi nepříjemné pocity. Po opakovaných nezdarech začnou negativně posuzovat sami sebe. Pochybují o sobě, přestávají si věřit a jejich sebevědomí se propadá až na samotné dno.
Co je příčinou těchto stavů?
Podle Miroslava Tomečka je na vině dlouhodobý stres, který se samozřejmě neobejde bez následků. A tak se k těmto psychickým neduhům můžou připojit časem i další nepříznivé faktory, jako například poruchy nálad (podrážděnost, plačtivost), problémy se spánkem, nedostatek energie, somatické potíže (bolesti zad apod.). Někteří se dokonce začnou stranit svého okolí nebo se stanou velmi podezřívavými. Nevěří nikomu a ničemu! Občas prý také můžeme u dlouhodobě izolovaných lidí vypozorovat projevy pomalejšího myšlení, poruchy pozornosti, nesoustředěnost, zhoršenou paměť.
Jak z toho ven
Lze se těchto projevů ale nějak vyvarovat? Určitě! Ačkoli k nám může být život někdy velmi nespravedlivý, na jedno bychom neměly zapomínat: Vždycky máme nějakou možnost volby! A když už nezabírá vůbec nic, je třeba se bez váhání své svými problémy svěřit do rukou odborníka. Nepříjemným obtížím ale můžete předejít, chce to jen na sobě trochu pracovat!
7 RAD, JAK SE NEZHROUTIT1. Cvičte a hýbejte se Díky pravidelnému pohybu získáte energii a váš mozek vyprodukuje endorfiny, které vám zvednou náladu. Posílíte srdeční cévy a můžete se dopracovat ke skvělé kondici (začněte třeba rychlou chůzí, plaváním, jízdou na kole nebo posilovnou). Pomůže vám také fyzická práce. 2. Trénujte mozek Mozek se chová podobně jako sval, proto ho musíte namáhat, aby správně fungoval. Ideálním tréninkem je počítání příkladů, luštění křížovek, čtení článků či knížek, které vás podnítí k přemýšlení. Aby vaše snaha měla efekt, namáhejte si hlavu každý den. 3. Naplánujte si dny Přestože nepracujete, neznamená to, že se váš život bude odvíjet ve znamení chaosu. Důležité je, aby každý den měl řád. Proto si přesně na hodiny rozepište jednotlivé aktivity, které chcete vykonat. A můžete se také motivovat: stanovte si systém odměn. Při splnění náročnějšího úkolu se odměňte tím, co máte ráda. Třeba zákuskem. 4. Udržujte pořádek Může se vám to zdát banální, ale uspořádané prostředí je základem. Nepořádek se totiž řadí mezi významné stresory. Začněte úklidem bytu. Nejprve se pusťte do menších místností. A nezapomeňte vyházet všechny nepotřebné věci! 5. Komunikujte Mnoho lidí v podobné situaci se záměrně straní společnosti. Ptáte se proč? Jednoduše se stydí za svůj bezútěšný stav. Jenže omezení kontaktů může vést až ke snížení slovní zásoby a schopnosti vyjádřit se. A navíc vypadnete z dění, ztratíte přehled o tématech, která hýbou společností. Vědomí této indispozice pak vyvolává nepříjemné napětí, které vám může zkomplikovat úřední jednání nebo průběh přijímacího pohovoru. Zavolejte svým přátelům a domluvte si s nimi schůzku. Určitě vás příjemně překvapení jejich reakce. 6. Stanovte si cíle a realizujte je Každý z nás dostal do vínku určité vlohy pro to, aby skvěle obstál v nějaké profesi. (A pokud nevíte, jaká práce by pro vás byla vhodná, konzultujte problém s psychologem.) Jenže někteří z nás propadnou strachu z opakovaného odmítání, které nám přirozeně působí hluboké trauma. A tak v hledání práce poleví, nebo dokonce úplně rezignují. Vždycky ale myslete na to, že se v podobné situaci nacházejí tisíce jiných lidí, a nenechte se odradit! Úspěch se dříve či později určitě dostaví. 7. Vzdělávejte se I když se cítíte pod psa, snažte se být aktivní. Využívejte různých rekvalifikačních kurzů, které zprostředkovávají úřady práce. Nebo se začněte učit nějaký jazyk. Každá snaha se brzy zúročí! Uvidíte |
Připravte se na pohovor!
Štěstí přeje připraveným. A v tomto případě to platí dvojnásob. Proto svou přípravu neošiďte!
1. Vypracujte si zbrusu nový životopis!
2. Zjistěte si základní informace o firmě.
3. Zvolte správné oblečení. (Pro ženy se nejlépe hodí klasický kostým, bílá košile, decentní šperky, elegantní kabelka a klasické lodičky.)
4. Při vstupu do místnosti se usmívejte, sebevědomě pozdravte a stiskněte pevně ruku lidem, kteří budou rozhodovat o vašem přijetí. Zásadně se jim dívejte do očí a neuhýbejte pohledem. Ruce mějte volně podél těla. Pokud sedíte u stolu, nikdy nedržte ruce pod stolem. A nekřižte nohy!
5. Na otázky zřetelně odpovídejte krátkými, ale výstižnými větami. Snažte se mít klidný hlas.
6. Nebojte se trochu nadhodnotit své schopnosti. Buďte sebevědomá a přesvědčte o svých dovednostech a vlohách. Ale pozor! Sebevědomí nesmí být přemrštěné!
7. Svou první otázku nikdy nesměrujte na výši platu. Pokud ale z pohovoru výše mzdy nevyplyne, určitě se na ni v závěru zeptejte.
8. Pokud se vás zeptají na vaši představu o výši platu, uveďte částku, která je pro podobné pozice ve vaší lokalitě běžná. Prostudujte proto důkladně ostatní nabídky, případně se poraďte na úřadu práce.
Vyvarujte se chyb
Přicházíte-li na pracovní pohovor s myšlenkou, že nemůžete uspět, toto vnitřní nastavení se odrazí i ve výrazu vaší tváře i celkovém projevu. Uvědomte si, že když vás lidé neznají, dají často na první dojem. A ten je otázkou několika prvních sekund či minut. Právě tento krátký okamžik může rozhodnout o vašem úspěchu. A nezáleží ani tolik na vaší kvalifikaci a praxi. Nepodceňte proto ani sebemenší maličkost! Jestliže o místo skutečně stojíte, dejte do pohovoru všechno!
EXTRA TIP
Zkuste internet!
Práci nemusíte hledat jen v inzertních novinách. Skvělým pomocníkem při hledání zaměstnání je internet. Zkuste dva nejznámější servery, kde se to pracovními nabídkami jenom hemží. Díky různým filtrům si můžete zvolit pracovní pozici, která vám bude ušitá přímo na tělo. Na stránkách navíc najdete i spoustu užitečných rad a informaci.
Více na: www.jobs.cz a www.prace.cz.
