2°C
Touha po tom, aby naše dítě mělo zajištěný ten nejlepší vývoj je tím, co z nás, rodičů, dělá už více animátory, než rodiče.
Každý den trávíme tím, že se svým dětem aktivně věnujeme, vymýšlíme pro ně zábavu či aktivity, jen aby se nenudily a do noci sedíme u internetu a hledáme knížky o výchově, edukační hračky a nejrůznější hry, které by v dětech měly rozvíjet to všechno, co bychom rozvíjet měli.
Paradoxně tak děti učíme, že proto, aby se nenudily, nemusí hnout prstem. Vy jste tu přeci od toho, abyste jim zábavu zajistily. Tím nejlepším, co pro ně však můžete udělat je obvolat pár kamarádek, které mají také děti a společně s nimi vyrazit do dětské herničky nebo na hřiště. Alespoň čas od času.
Nechte je být!
Proč? Hra mezi dětmi se totiž od hry s dospělým značně liší. Vy zřejmě, narozdíl od dítěte, nevstanete od rozehraného pexesa a nepůjdete si kopat s míčem. Děti však takto nefungují. Obzvláště mezi 2 a 4 rokem se lidé chovají nejsvobodněji za celý svůj život. Nebaví ho houpat se? Co na tom, že Péťu ano, on si půjde hrát na písek. A vy s ním.
A právě tady je ta chyba. Pokud dítě v kolektivu vrstevníků necháte, darujete mu mnohem více výchovy, než když do dětských her budete pořád zasahovat.
"Právě proto, že děti cítí, že se hra může kdykoliv rozpadnout, snaží se, aby se to nestalo. Jinými slovy si během hry více naslouchají a snaží se chovat tak, aby se druhému dítěti hra nezprotivila.", říká britský dětský psycholog Peter Grey a dodává:
"Pokud ale budete do hry neustále zasahovat a podřizovat ji vůli vlastního dítěte, bude vědět, že se vždy hraje podle jeho pravidel a že se ostatním nemusí přizpůsobit. Aniž byste tedy plánovitě chtěli, nedáváte mu prostor učit se dělat kompromisy a být empatický."
"Naučte" je emocím
Aby totiž hra pouze mezi dětmi fungovala, je potřeba, aby každé dítě vyhovělo nejen svým potřebám a nárokům, ale také potřebám a nárokům těch ostatních.Učí se tak, co se druhým líbí a co naopak ne a musí překonat své sobecké tendence.
"Čím mladší se děti učí přirozeně dělat kompromisy, tím nižší je šance, že budou mít později problém vytvořit si trvalý, hluboký partnerský vztah, založený na toleranci a pochopení.", upozorňuje doktor Grey.
Právě svojí pasivitou a tím, že si necháte děti svobodně hrát jim umožníte, aby se učily a rozvíjely. Svobodnou hrou s vrstevníky jim dáte možnost dělat svá rozhodnutí, ze kterých se mohou poučit, vytvářet problémy a konflikty, které musí samy řešit a jednat s ostatními, aniž by za zády cítili oporu a podporu jednoho z rodičů. Zjednodušeně jim dáte možnost stát na vlastních nohách.
Nechte je porvat se
Neděste se ani, pokud občas dojde k nějaké rvačce. Nemusí být totiž na škodu. Děti se při ní učí, jak zvládat svůj vztek. Pokud je ale budete neustále okřikovat, opravovat a umravňovat, budou spoléhat na to, že jim vlastně vysvětlíte, jak se mají cítit.
Pokud tedy dětem opravdu chcete dát to nejlepší, jednoduše uberte! až příště půjdete s kamarádkou na hřiště, dejte si kafe, "klapky na uši", v klidu si povídejte a zkuste si dětí na chvíli nevšímat. Dokud neteče krev, dáváte jim to nejlepší, čeho jste momentálně schopná.
