2°C
Podle psychologů matky často sáhnou na život malých dětí a to nejčastěji novorozeňat, muži naopak páchají násilí na starších dětech. Podle statistik asi jedna až dvě čtvrtiny všech případů vyplyne ze vztahových problémů, vyčerpání a stresu, u zbývajících případů se prý jedná o duševní poruchy.
Nejde-li o psychickou poruchu, uchylují se k takovým činům nezralé a emočně nevyspělé osoby, které nejsou schopny zvládat každodenní stres a partnerské problémy. Jejich povaha se projevuje sklony k egocentrismu a narcisismu, vynucují si pozornost všemi možnými způsoby a své dítě v podstatě berou jako hračku či nástroj k manipulaci s druhou osobou.
„Ženy častěji pečují doma o děti a jsou s nimi v těsnějším kontaktu než muži a to je nejspíš důvod, proč se častěji může jejich enormní napětí a trápení obrátit vůči dítěti,“ říká doc. PhDr. Jiří Šípek, CSc z Katedry psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. „Nedá se s jistotou říci, co se v mysli takové osoby, která se chce zbavit svého dítěte, odehrává. Může jít o dlouhodobý stres vyplývající z chronické nespokojenosti ve vztahu, ke kterému se přidá ona pověstná poslední kapka, která sama o sobě nemusí být nijak výrazná. Může ale jít také o vážnou psychickou chorobu, která se teoreticky vzato může objevit nečekaně a náhle, aniž by na ní předtím něco upozorňovalo.“
S inteligencí to nesouvisí
Je málo pravděpodobné, že by milující a pečující matka najednou ublížila dítěti a tak je možné rozpoznat signály, i když někdy velice drobné, které by mohly být jakýmsi zvednutým prstem pro okolí, že zde něco není v pořádku. I u případu matky z Jižních Čech, která se pokusila nemrznoucí kapalinou v jogurtu a limonádě, otrávit svou tří a půlletou dceru, vyplouvají na povrch dlouhodobé rodinné problémy, na které nyní upozorňují sami sousedé nebo prarodiče. Ať už to bylo sebepoškozování matky, manželské hádky nebo dokonce napadání manžela nůžkami, to vše rozhodně nemělo okolí přehlížet. „Okolí by mělo reagovat nejen na viditelnou špatnou výchovu, lhostejnost k dítěti nebo nepřiměřené reakce, ale také na zmatené nebo agresivní chování. A to, i když není zaměřeno na dítě, ale třeba na partnera, jiné osoby nebo dokonce sebe,“ říká Jiří Šípek.
Kde oznámit podezření na týrání dětí
Máte-li ve vašem okolí podezření na týrání dítěte, neváhejte to oznámit. Kontaktovat můžete například:
Linka bezpečí: 840 116 111
Rodičovská linka: 840 111 234
Fond ohrožených dětí: 224 236 655
