I děti znají stres

Výsledkem může být nespavost, neuróza nebo bolesti břicha.

Výkony, výkony, výkony
Napíšu to bez chyby? Dostanu plný počet bodů? Stihnu kroužek? Podaří se mi vyhrát v soutěži? Neselžu? To jsou otázky, které víří v dětských hlavičkách, ale my rodiče o nich nemáme tušení. Všimneme si neuklizeného pokoje, trojky z diktátu, prohraného zápasu nebo zvládnuté partitury.

Vědci potvrdili, že stres ničí děti úplně stejně jako dospělé lidi, někdy dokonce i více.

Dětská psychiatrička Gisele Georgeová z Paříže, která se jako první věnovala stresu u dětí odbornou knižní formou, tvrdí, že děti stresem skutečně trpí. Stačí, když jsou například pod tlakem požadavků učitele nebo rodičů, anebo proto, že se od nich očekávají příliš velké výkony.

Důsledky stresu
Dnes už není nic mimořádného, když šestileté dítě trpí nespavostí, je podrážděné, trpí bolestmi žaludku a fóbií související se školou. Často jde o vzorné žáky, které pronásleduje touha po dokonalosti, anebo naopak o slabší školáky zmítané obavami, že nikdy ničeho nedosáhnou. Své o tom ví maminka osmiletého Tomáše: "Syn je dysgrafik a paní učitelka od něj očekává stejné výsledky jako od ostatních dětí. Jeho diktát hemžící se chybami dala k nahlédnutí celé třídě. Od té doby přibylo pár dalších negativních zážitků a Tomáš odchází do školy s nepřekonatelnou úzkostí." Důležité je, aby rodiče o takových problémech věděli a bez prodlení je řešili. Je nutné, aby rodiče byli dětem k dispozici a vždy si našli čas a s dětmi si popovídali.

Naslouchejte dětem
Kolik času jste dnes věnovala svému školákovi? O čem jste spolu mluvili kromě toho, že jste se ho zeptala, jestli má napsané úkoly nebo co bylo k obědu? Schopnost naslouchat je přitom podle psychologů jednou z nejdůležitějších rodičovských schopností. Mnoho psychických problémů dětí pramení právě z toho, že si s nimi rodiče neumějí povídat. A to je velká chyba. Když je nebudete poslouchat vy, najdou si k tomu někoho jiného.

Jak začít rozhovor
Možná vaše dítě nemá náladu a chuť povídat si s vámi. Co dělat? Měla byste se naučit klást lepší otázky, protože na špatně formulovanou otázku se vám dostane odpovědi "ano" nebo "ne". Měla byste pokládat otevřené otázky. Ptejte se raději "Co jsi dnes zažil?" než "Měl jsi dobrý den?" Možná si vzpomenete na hodinu české gramatiky, kdy jste probírali rozdíl mezi otázkou zjišťovací a doplňkovou. Otázky které ponechávají otevřené odpovědi, podporují komunikaci. Otázky pokládejte tak, aby si dítě nepřipadalo jako u výslechu.