Česká rodina v Thajsku: Buddha není doma! | Pro ženy | Blesk.cz

Česká rodina v Thajsku: Buddha není doma!

23. ledna 2014 | 17:00

Oba starší kluci, Honzík s Matýskem si od nás potřebovali trochu odpočinout. A tak jsme já a Soňa sedli i s Vítkem na motorku a vyrazili na dokončení průzkumu jihovýchodního cípu ostrova. Čekalo nás víc dobrodružství, než jsme si naplánovali.

Cesta tam v pohodě. Nějakých patnáct, dvacet kilometrů podél palem, moře, bambusovníků. Mířili jsme ke kopci, kde měla být gigantická socha sedícího Buddhy se skálou v pozadí.Fotky a plakátky na tuto atrakci je možné vidět leckde po ostrově.

Soňa si zhruba pamatovala cestu a docela spolehlivě nás sem dovedla. Tedy k ocelové závoře, za níž byl tentýž plakát ovšem v giga velikosti. A bylo otevřeno. Ale ani jediná motorka, jediný taxík, minibus. Nikdo. A byla sobota. Divné.

Levnější než ve Špindlu

Česká rodina v Thajsku
Pak jsme si všimli, že hodně turistů jezdí někam kousek dál. Tak jsme se poddali stádovému pudu a jeli jsme za nimi. Ani ne po půl kilometru končila silnice prašným parkovištěm.

Rozhlíželi jsme se kolem a jediná cesta dál nás dovedla na členité molo rozlehlé rybářské vesničky. Jenomže ouha, vesnička byla pryč a každý metr prkenných lávek a domů a přístřešků na kůlech včetně síťových sádek bylo přeměněno v ráj turistů. Takový místní Karlštejn. Ale docela romantický a útulný.

Vlevo restaurace s dobře třemi stovkami židlí, vpravo v dřevěných chaloupkách útulné pokojíky. Většina s výhledem na moře, zátoku, ostrovy naproti, rybářské čluny. Romantika jako hrom. Prohlédli jsme si tu dva VIP pokoje s prosklenými ložnicemi přímo na konci mola. Shodli jsme se se ženou, že pro dva na víkend prima. Pro rodinu – i přes veškerou romantiku a pohádkovost místa – úplně na nic. Za noc tu chtěli zhruba 2500Kč.

Jako mniši

Česká rodina v Thajsku
Vrátili jsme se k Buddhovi. Závora už byla zavřená. Tak jsme ji přelezli. Jenomže kam dál? Dvě cesty, obě do krkolomného kopce. Zvolili jsme tu očividně kratší. Po sto metrech neskutečně ostrého stoupání jsme stáli před moderní buddhistickou modlitebnou. Nějaká paní ze stavby vedle nás bez okolků pustila dovnitř. Sem turisté nechodí. A tak jsme si se zvláštním pocitem zkusili potichoučku ťuknout na prastarý gong na svolávání mnichů a okoukli vybělené lebky coby relikvie svatých mužů.

Česká rodina v Thajsku
A pak jsme zkusili tu druhou cestu. V hotelu v rybářské vesničce recepční velmi slušnou angličtinou tvrdila, že mohutná socha tu prý je, ale jen terénní úpravy nejsou hotové. Tak jsme šli. A šli. A šli. Bylo poledne, lilo z nás hrozně.

A pak skončil beton,. Pak skončil štěrk. Pak už byla jenom džungle. Buddha nikde. Snad alespoň on ví, kde je a proč my jsme ho nenašli.

Když se daří, tak se daří

Na cestě zpátky jsme zjistili, že jedeme po prázdné zadní pneumatice. To je nebezpečné, motorka nedrží směr. Ničí se kolo. Zastavili jsme nejprve náhodně u krámku. Vypomohli nám pumpičkou. Popojeli jsme kilometr, dva a bylo zas prázdno.

Česká rodina v Thajsku
Tady ale jako zázrakem stála dílna na motorky a nějaký vousáč, zřejmě bělošského původu, nám ochotně vyšel vstříc. Okoukl situaci. A vytasil se s náhradní duší. Nabídl, že když mu dáme tisíc Báthů – možná sleví na 800 – vymění duši. Tak asi za půl hodiny. A Vítek prý si může zatím schrupnout (bylo po poledni) v jeho domě vedle dílny.

Váhal jsem moc. Zpátky k domovu jsme to měli něco přes 15 kilometrů. Vsadil jsem na to, že duše jenom trochu uchází a když ji nahustím z vousáčova kompresoru co nejvíc, domů nějak dojedeme. A doma se už postará Jum, šikovná manažerka úklidu.

Tak jo, guma byla jak kámen, když jsme odjížděli. Okamžitě po prvních metrech se ale ozvalo neoddiskutovatelné syčení a bylo jasné, že k domovu „na tlaku“ nedojedeme. A Vítek na motorce usnul.

Štěstí v neštěstí

Česká rodina v Thajsku
Když bylo nejhůř, všiml jsem si, že nejen tlak je pryč ale, že jsem i přestal sledovat benzín. Zkrátka, každou chvíli se skútr zastaví. V tom ale „Jeníčkovi a Mařence zasvitlo v dálce světélko." U silnice byl nějaký úřad, v něm hlídač a ten měl láhve s benzínem a pumpičku. Natankovali jsme, nafoukli naposledy duši a po ráfku pomalu  dojeli domů.

Tisíckrát jsem si vynadal do pitomců, že jsme bezohledně a hloupě šetřil a nechtěl dát tisíc Bathů za novou duši. Mohlo být vše v klidu. Stejně budu muset zničenou pneumatiku zaplatit. S těžkou hlavou jsem napsal e-mail Brucovi, majiteli a správci resortu, ať poradí, kde defekt gumy řešit.

Česká rodina v Thajsku
A nebesa se otevřela: přišel noční hlídač, skůtr přifoukl, odvezl a za půl hodiny byl zpět. Vše opraveno, nová pneumatika a nechtěl si vzít ani padesátibáthovku. Budha při nás „seděl“ i když jsme jeho sochu ten den nenašli.

Další zážitky z tříměsíčního pobytu v Thajsku na vás čekají už zítra. A nejen to, s rodinou v Thajsku můžete být dokonce v kontaktu. Pokud vás bude cokoliv zajímat, neváhejte poslat e-mail na adresu rodinavthajsku@email.cz

Autor: Jan Rýdl