Náš zahradník má asi dvacet let, na Thajce je docela vysoký a kromě široširého úsměvu neumí slovo anglicky.
Ukazuje se, že v prstech třímá krevetu. Čerstvou, ještě hýbe fouskama. A v misce u nohou jich má ještě tak asi kilo a půl. To už přiběhla na mé volán i Soňa a Honzík a všichni o krevety okamžitě projevujeme zájem. Zahradník kývá a ochotně předává nerezovou misku.
Kravety za hubičku
Pro jistotu se ještě ptám, jestli jsou čerstvé? Anglicky. Směje se. Tak tedy ukazuju do misky a pak hned na moře.
Ptáme se, kolik chce? On, velmi stydlivě, sotva na dvě vteřiny, ukáže z kapsy stobáthovou bankovku. Bez váhání s obchodem souhlasíme. Mít k snídani právě ulovené kilo a půl pěkných krevet za šedesát korun, na to se dá zvyknout.
Ryby ještě levněji
Ale majitel, Bruce dobře tušil a povídá: „Můj zahradník občas nějaké krevety naloví." A koukal na nás zkoumavě.Museli jsme s pravdou ven. Ale nic se nestalo. Bruce se usmál a řekl, že krevety jsou čerstvé úplně nejlepší.
Není taky vyloučeno, že jsme ten den snědli Brucovi snídani…
Další zážitky z tříměsíčního pobytu v Thajsku na vás čekají už zítra. A nejen to, s rodinou v Thajsku můžete být dokonce v kontaktu. Pokud vás bude cokoliv zajímat, neváhejte poslat e-mail na adresu rodinavthajsku@email.cz