Sobota 22. června 2024
Svátek slaví Pavla, zítra Zdeňka
Polojasno, déšť 23°C

Dnes by oslavila 88. narozeniny. Jak šel čas s nezapomenutelnou Helenou Růžičkovou?

13. června 2024 | 06:00

Také tak rádi vzpomínáte na skvělou herečku a komičku Helenu Růžičkovou? Letos uplynulo dvacet let od jejího odchodu do hereckého nebe. Paní Růžičková ale nebyla jen fenomenální komediální herečkou. Ona toho uměla daleko více a možná by byl ledaskdo překvapen, co se učila v dětství, jaké školy studovala a čemu všemu se kromě herectví věnovala. Pojďme zavzpomínat nejen na její legendární role, ale také na její další dovednosti a činnosti, které byly mezi lidmi velmi uznávané. Víte například, že uměla věštit budoucnost?

Málokdo by uhodl, že byla baletkou

Už jako malá holčička se věnovala baletu. Tancovat se učila v soukromé baletní škole Heleny Štěpánkové a vystupovala v baletu pražského Národního divadla, například v představení Ptáčník a Z pohádky do pohádky. Ten, kdo ji později znal jako žoviální, veselou a korpulentní dámu, by u ní baletní začátky dost možná nečekal. Díky taneční průpravě ale zůstala i přes svou značnou nadváhu vždy velmi pohyblivá a obratná. 

Kromě baletu od dětství milovala film a jejím snem bylo stát se herečkou, anebo také studovat medicínu. To se jí bohužel nepodařilo, protože kvůli otci z politických důvodů nemohla takové obory studovat. Nakonec absolvovala Vyšší zdravotnickou školu na Alšově nábřeží a stala se zubní laborantkou. Krátce pak toto povolání vykonávala. Ale i sen o herectví se jí splnil. Sice ji dvakrát nevzali na DAMU, ale dostala šanci pracovat u filmu a stejně i tak už od dětství občas hrála ve filmech.

Autor: ČSFD

Nejprve vykonávala funkci choreografky v Mladé Boleslavi, později se stala techničkou v Příbrami. Jako divadelní herečka se objevila poprvé v roce 1967 v Činoherním klubu v roli hejtmanky v Gogolově Revizorovi a od roku 1971 se stala členkou Divadla Na zábradlí. To byl pro Helenu Růžičkovou takový první velký úspěch. Hostovala také v Malé scéně, na estrádách a později se synem vystupovala na zájezdech. Herectví však vlastně nikdy nevystudovala a na DAMU se vůbec nedostala. 

"Na tragickej život jsem já pes!"

Helena Růžičková zaujala svým neskutečným komediálním talentem, temperamentem, spontánním vystupováním a neuvěřitelnou srdečností. Nejvíce zaujala diváky v komediální trilogii Ecce Homo Homolka (1969), Hogo fogo Homolka (1970) a Homolka a Tobolka (1972) a Troškově trilogii Slunce, seno, jahody (1983), Slunce, seno a pár facek (1989) a Slunce, seno, erotika (1991).

Autor: Reprfoto Filmové studio Barrandov

V době prvních hereckých úspěchů už byla vdaná za herce Jiřího Růžičku, spolužáka její pozdější kamarádky Jiřiny Bohdalové, kterého potkala na přijímacích zkouškách na DAMU. Se svou osudovou láskou měla syna Jiřího, který se také stal hercem a často pak vystupovali spolu, například se objevili v Troškových komediích. 

Další skvělou rolí bylo pro ni ztvárnění upřímné a srdečné Anny Urbanové v seriálu Vlak dětství a naděje z roku 1985, kde pronesla i svou proslulou větu: „Na tragickej život jsem já pes!” Co se týká seriálů nebo pohádkových seriálů, zahrála si v Hříšných lidech města pražského, Fantomu operety, Arabele, Panu Tauovi, Kamarádech, Návštěvnících, Slavných historkách zbojnických, Pohádkách z větrné lhoty, Z pekla štěstí nebo v seriálu Přítelkyně z domu smutku (1992), kde opět zazářila ve výrazné roli jedné z trestankyň (Helgy), které neměly v životě zrovna moc štěstí. 

Hrála ovšem už jako mladá

Helena Růžičková se ovšem objevila už ve filmu Babička v roce 1940 jako jedno z dětí, kdy jí byly pouhé čtyři roky. Hrála od 50. let v mnoha známých filmech a postupně se proslavila. Zavzpomínat můžeme třeba na filmy a pohádky Metráček, Dívka na koštěti, Tři oříšky pro Popelku, Pane, vy jste vdova, Zítra to roztočíme, drahoušku, Což takhle dát si špenát, Adéla ještě nevečeřela, Prázdniny pro psa, úžasnou čarodějnici si zahrála v pohádce O princezně Jasněnce a létajícím ševci z roku 1987. 

Autor: Reprfoto Filmové studio Barrandov

Čarodějnice, kartářka a autorka knížek

V roce 1992 si zahrála hlavní roli ve filmu Trhala fialky dynamitem a naposledy se objevila v Troškově Kameňáku 2. Ten měl premiéru v roce, kdy Helena Růžičková, jen rok po smrti svého milovaného manžela a pět let po předčasné smrti svého syna Jiřího, odešla do hereckého nebe poté, co statečně a s pozitivní myslí bojovala s nevyléčitelnou nemocí. O svém boji s rakovinou napsala i několik knih. Také založila nadaci Slon na pomoc opuštěným dětem.

Autor: Pavel Machan, archiv

A ja to bylo s věšteckými schopnostmi Heleny Růžičkové? Od 90. let se začala velice věnovat okultismu, vykládala karty, věštila z kávové sedliny a zabývala se numerologií. Však už v roce 1970 si ve filmu Vražda ing. Čerta zahrála kartářku a zřejmě byla přesně tou ženou, čarodějnicí, která měla věštecké schopnosti. Napsala i ezotericky laděné knihy a snáře, rovněž vydala nějaké kuchařky se svým synem Jiřím. 

Autor: archiv Blesku

Autor: Taťána Kročková, Helana Růžičková