18°C
Obzvláště její přítel a jeho rodina neuznávají to, že se hodlá stravovat čistě vegansky. Přítel jí totiž tajně strká živočišné bílkoviny do jídla a ona kvůli nedůvěře ve vztahu a strachu z nejasné budoucnosti dokonce začala uvažovat o rozchodu…
Myslela jsem, že si budeme rozumět
Odmalička jsem věřila na energie a už jako malá holka jsem odmítala jíst maso, čímž jsem přidělávala starosti svým rodičům, kteří to zprvu nechápali. Mámu k vegetariánství nakonec přivedl její nový přítel, tak jsem byla ráda, protože jsem konečně získala pochopení a zastání. Vegetariánkou jsem asi od třinácti, vegankou pak od začátku vysoké školy. Tento životní styl mi dává smysl a chtěla bych v tomto duchu taky vychovávat své děti. Samozřejmě doma používám i bio kosmetiku, ekologické přípravky, žiju v souladu s přírodou a se svými přáteli chodíme do čajovny, kde řešíme aktuální celospolečenské záležitosti.
VIDEO: Děti a vegetariánská/veganská strava
Na jednom takovém setkání před třemi roky jsem poznala i Tomáše. Myslela jsem si, že je taky takový a očekávala jsem, že si budeme ve všem rozumět. Je to grafik na volné noze a velký milovník literatury a filozofie, společně jsme chodili do přírody a nebránil se ekologickému životnímu stylu. I když se stravoval úplně normálně, protože v době, kdy jsme se poznali žil ještě u rodičů a vařila mu jeho máma, doufala jsem, že se tohle všechno jednou změní. Hrozně jsem se zamilovala a připadala jsem si vedle něj opravdu v bezpečí a jako vedle silného muže – a zároveň gentlemana. Dokázal se přizpůsobit úplně ve všem, posekat na chalupě dřevo, měl bohatý intelektuální přehled, a to vše mi moc imponovalo.
Moje kuchyně mu moc nechutnala
Když jsem přibližně po dvou letech vztahu nečekaně otěhotněla, sestěhovali jsme se a začali spolu žít. Dokonce si vzal hypotéku, abychom si mohli zrekonstruovat starou chalupu po tetě. Byla jsem spokojená, už jen ta svatba chyběla, ale říkali jsme si, že ke své lásce nepotřebujeme papír a odložili jsme to na neurčito. Tomášovi jsem skoro každý den vařila, ale velice brzy přišlo období, kdy mi začal tvrdit, že bude chodit na menu ve městě, kde měl svou kancelář. Bez problémů jsem mu na to kývla a chápala, že asi potřebuje občas maso, které jsem odmítala připravovat. Někdy jsem svolila k tomu, že jsem mu o víkendu upekla rybu. Každou sobotu pak chodil na oběd ke svým rodičům, kam jsem i já občas dříve zavítala.
Protože se však na mě jeho rodiče od začátku dívali jako na blázna, když jsem vysvětlovala, že nejím maso, ani sýry a vajíčka, přestala jsem tam chodit úplně a využila čas doma pro sebe, anebo se scházela s kamarádkou. Musela jsem pečlivě odůvodňovat to, že nejsem nemocná ani netrpím potravinovou alergií, ale je to moje svobodné rozhodnutí. V době těhotenství jsem se sice trochu obávala, zda bude mít miminko dostatek živin, ale protože jsem měla dostatečně nastudováno, co všechno rostlinná strava přináší, dobře jsem věděla, že všechno jde a nebránila se ani doplňkům stravy a radám mé skvělé lékařky.
Prý budu mít postižené dítě
Jenomže nic z toho nestačilo. Rodina Tomáše se úplně postavila proti mně a jeho matka mi otevřeně řekla, že jestli nezačnu normálně jíst, narodí se mi postižené dítě. Když jsem pak doma brečela, Tomáš mě utěšoval, že to jeho matka přehnala, ale sám mě začal opatrně přesvědčovat, že bych si občas mohla dát aspoň kousek ryby, nebo si uvařit vajíčko, že přece na tom není nic špatného. Divil se, že nemám žádné těhotenské chutě, třeba na jogurty a mléko, voňavou šunku a podobně.
Když jednou doma nabídl, že uvaří, nebránila jsem se. Prodávám totiž občas v jednom krámku a stojím tam celý den na nohou, takže jsem to uvítala. Jídlo bylo vynikající a za pár dnů si Tomáš opět udělal čas a vařil. Jenomže se mi něco nezdálo a u druhého jídla jsem už jasně poznala, že v salátu není vegan sýr, ale normální cihla. Když jsem na něj udeřila, přiznal, že i do té cuketové buchty přihodil tajně jedno vajíčko, to proto se mi zdála tak vláčná! Nakonec i veganský guláš s rajčaty a paprikou obsahoval kromě náhražek masa kousky opečeného junior salámu! Naštvala jsem se jako nikdy v životě. Obvinila jsem ho z porušení důvěry a v afektu mu řekla, že by mě klidně i mohl otrávit!
Naše dítě nesmí být vegan!
Toho ovšem využil před svou matkou, kdy jí řekl, že mi v těhotenství dočista přeskočilo a obvinila jsem ho z toho, že mě chtěl otrávit. Když jsem mu v hádce řekla spoustu dalších ošklivých věcí, nezůstal pozadu a řekl, že doufá, že naše dítě bude moct jíst normální stravu, anebo si aspoň samo vybrat až bude větší, jinak je s naším vztahem konec a on si ho vezme do péče. Prý by naše dítě nemělo dostatek bílkovin, a to on nemůže připustit. V podstatě mi dal ultimátum. Dva týdny jsme spolu nemluvili a já tehdy nevěděla, co mám dělat.
Nějak jsme to prozatím urovnali, ale já nevím, co bude dál. Jsem v osmém měsíci a nemám důvěru v náš vztah ani pochopení od svého partnera, stále nad tím vším přemýšlím. Miminku bych nechtěla nijak ublížit, ale vím, že i veganská strava od kolébky je možná, navíc ho chci co nejdéle kojit. Tomášovi jsem namluvila, že bude po jeho. Sama nevím, zda chci v takovém vztahu dále být…
Zuzka (27), Olomouc
