Prostřednictvím těchto dopisů se seznámila s chlapcem z Francie, který ji navštěvoval a ona jezdila za ním. Samozřejmě spolu začali chodit. Rodiče mojí maminky si ho velice oblíbili. Dodnes, když mi babička o něm vypraví, má slzy v očích.
Maminka měla v úmyslu se s chlapcem odstěhovat do ciziny. Tenkrát však byla jiná doba a nebylo to možné. Nemohla by totiž své rodiče nejméně po dobu 10 let navštívit. Kdo měl vědět, že za pár let bude revoluce! Mladému páru nezbývalo nic jiného, než se v dobrém rozejít.
Za pár let si maminka našla mého budoucího otce, kterého mám sice ráda, ale nemám s ním hezký vztah. Vím, že mamince moc v životě ublížil a ubližuje. Věřím, že větší štěstí by našla právě s chlapcem z Francie.
Nejkrásnější na celém příběhu je to, že láska z mládí po letech poslala mamince dopis s fotografiemi své rodiny. Maminka si s ním píše dosud a v dopisech oba rádi vzpomínají na krásné chvíle, které spolu prožili.
Věřte, že při psaní tohoto příběhu jdou slzy do očí i mně. A jsem si jistá, že stará láska opravdu nerezaví!
Monika, Most