Benovi bylo třicet jedna a Emily osmadvacet, když se po dvouletém vztahu rozhodli pro svatbu. Sex si nechávali až na svatební noc a může vám být jasné, jak se na něj oba těšili. „Když jsme dorazili do hotelového pokoje, byli jsme dychtiví a plní vzrušení. Sex ale vůbec nebyl možný. Ben do mne nemohl vůbec proniknout, jako bych tam měla zeď, a pro oba to bylo velice bolestivé. Jako by do mne vrážel nože,“ svěřila se Emily.
Nejdříve si mysleli, že všechno bylo jen kvůli tomu, že byli nervózní, ale když nenastala změna ani na jejich líbánkách na Havaji, začala Emily navštěvovat doktory. Ti jí nejdříve předepisovali gely a různé pomůcky, ale nic nepomáhalo. „Existují sice různé způsoby, jak uspokojit partnera, ale já jsem se chtěla s Benem milovat a chtěli jsme mít děti. Byla jsem nešťastná a frustrovaná,“ svěřuje se Američanka. Nakonec si nechala panenskou blánu odstranit operačně, ale nepomohlo ani to.
Čtyři roky marného snažení byly opravdu vyčerpávající. Nakonec ovšem páru přece jen vysvitla jiskřička naděje. Ben totiž náhodou v televizi viděl záznam z newyorského centra terapie problému zvaného vaginismus. To je porucha, kdy při pokusu o proniknutí pohlavního údu do pochvy dojde u ženy k samovolnému stažení svalstva v hrázi mezi pohlavím a konečníkem, dojde k sevření pochvy, která se tím stává velmi špatně prostupnou. U těžších forem vaginismu může dokonce dojít k sevření stehen a obrannému prohnutí páteře.
Emily se rozjela do New Yorku, tam podstoupila řadu vyšetření a uvolňujících procedur. Učila se hmaty a znát místa, která je třeba stimulovat, aby došlo k uvolnění. První část terapie probíhala bez manžela, ale i ten byl později přizván, aby se konečně sexuálně sžili, propojili a uvolnili. Podařilo se a po šesti letech spolu tihle dva měli první sexuální styk. „Ben byl úžasný, konečně vím, co je to sex, a hodlám si ho teď pořádně užít a všechno dohnat!“