Katy Colinsová měla tři měsíce do vysněné svatby, která měla stát 20 000 liber, tedy asi 600 000 korun, když se s ní snoubenec rozešel. Prý byla tak moc pohlcena plánováním svatby, až Thomas cítil, že se jejich cesty rozdělily.
Místo vdavek cestování
Samozřejmě že to pro ni byl v danou chvíli šok. Ale namísto, aby se ze situace zhroutila a litovala se, šla a prodala auto. A pak spoustu dalších věcí, co měly nějakou cenu. V práci dala výpověď a rozhodla se, že bude cestovat kolem světa, že to byl přece vždycky její sen. "Měla jsem všechno. Přítele, práci, střechu nad hlavou, peníze. Ale chybělo mi dobrodružství," vzpomíná na staré časy.
Její první kroky mířily do Indie a Thajska. Všechny své zážitky sepisovala na blogu, který se později stal předlohou pro knihu. Ta se jmenuje Cestovatelský klub opuštěných srdcí - Destinace Thajsko. V ní chtěla všem lidem, kteří někdy prožili stejnou nebo podobnou zradu jako ona, dodat sebevědomí. Ukázat, že je vždy i druhá možnost, šance, že všechno nekončí. Britští kritici ji označili jako "Bridget Jonesová na cestách".
Větší nelida než v reálu
K napsání knihy na cestách ji tak trochu inspiroval i její rozchod. Byl to pro ni nejlepší způsob, jak se s tím vším vyrovnat. Proto je v ní i sepsáno, byť trochu fiktivně, proč se na cestu vydala. Což hýblo žlučí jejímu bývalému příteli, který se cítí, že je tam vyobrazen jako větší nelida, než ve skutečnosti je. "I tak ale přeji Katy jen to nejlepší v životě," podotýká.
Může se zdát, že Katy byla vždy dobrodruh a tak trochu hazardér, což ale vyvrací. Prý měla vždy ráda vše úhledně připraveno, naplánováno, neexistovalo, že by nevěděla, co bude zítra. Což se jí na cestách stává poměrně často. Svými zážitky tak inspiruje spousty lidí, kteří čtou jak její blog, tak knihu. To ji samotnou samozřejmě posouvá zase o kus dál.
Lesk a bída bílých šatů
Už má za sebou výše zmíněné země, pak také Austrálii, Nepál, Francii, Jižní Ameriku a mnoho dalšího. Vždy se ale ráda vrací domů, toulavé boty ji nakonec pokaždé opustí. "Stýská se mi po rodině a přátelích. A také anglické kuchyni. Tu prostě jen tak někde dobrou neseženete," směje se třicetiletá cestovatelka.
Teď, s odstupem čtyř let od nepovedeného zasnoubení, je Katy svému bývalému vděčná. Otevřel jí oči, začala cestovat a navíc jí vyšla kniha, což si vždycky tak moc přála. A svatební šaty? Ty stále visí ve skříni. "Ale dám je asi na charitu. Za tu dobu už ztratily to kouzlo a lesk," usmívá se opět šťastně zadaná Katy.