Mladá zdravotní sestra Karen měla velký sen. Chtěla se stát modelkou a dělala pro to všechno. Byla krásná a od vysněného cíle nebyla daleko. Zaregistrovali ji v modelingové agentuře, kde si ji občas vybrali na focení nebo předvádění. Jenže pak přišla nemoc, která jí postavila do cesty za vysněnou kariérou zdánlivě nepřekonatelnou překážku.
Když viróza není viróza
"Všechno začalo nepříjemnou virózou. Myslela jsem, že mám chřipku," vypráví svůj příběh dvaatřicetiletá Karen Crespo z Los Angeles. Tři dny trpěla doma ve velkých horečkách a stavech téměř až blouznění. Byť pracovala jako zdravotní sestra, vůbec ji nenapadlo, že by nemuselo jít o chřipku, ale o meningokokovou infekci. Má podobný průběh, ačkoli tu jsou některé rozdíly, na něž však laik nemusí pomyslet: například tuhnutí šíje nebo skvrny na kůži.
Až po třech dnech to začalo být podezřelé její matce. Ta mladou ženu odvezla do nemocnice. Tam ji okamžitě uvedli do umělého spánku, ve kterém strávila 15 dnů. Když se probudila, měla pocit, že se z toho zlého snu neprobrala. Neměla totiž ani jednu ze čtyř končetin. Meningokoková infekce ucpává cévy, kvůli čemuž se končetiny neprokrvují. Čím později se na nemoc přijde, tím větší riziko amputace hrozí. Mladá žena navíc nepřišla pouze o nohy a ruce, lékaři jí museli odstranit i kousek nosu a horního rtu.
Péče na plný úvazek
Po pěti měsících, které strávila v péči lékařů a ošetřovatelů, se mohla konečně vrátit domů. Tedy ke své matce, která musela dát v práci výpověď, aby se o Karen mohla starat. Žena nebyla schopna se sama najíst, natožpak si třeba dojít na záchod. Bez protéz to prostě nešlo. Musela počkat rok, než se jí úplně zahojí rány po amputacích, aby si je mohla pořídit. "Nebylo jednoduché se s tím smířit a zvyknout si na ně. Před nemocí jsem byla naprosto nezávislá, a teď tohle," sdělila hroznou zkušenost.Nové umělohmotné protézy, které stály 180 tisíc dolarů, jí však daly novou naději do života. Karen si také nechala plasticky spravit nos a rty, takže by teď málokdo poznal, že je ještě nedávno neměla úplné.
Dívka se směje, že vypadá vlastně jak plastová figurína z obchodu, protože plast na jejím těle tvoří 40 procent. Dodává, že možná i díky tomu, že je teď vlastně figurína na předvádění oblečení, se mohla zúčastnit jako modelka prestižní akce New York Fashion Week.
Kromě toho má před sebou ještě další velké sny a plány. Brzy by se ráda vrátila do práce a dál dělala zdravotní sestřičku, alespoň na částečný úvazek. Také chce pomáhat lidem, kteří se ocitli ve stejné situaci jako ona, tedy že se museli naučit žít s protézami. Ráda by jim byla inspirací v tom, že život nekončí. Což se jí, dle odezvy, daří.
Pokud vás zajímají životní osudy nebo více informací o nemocech, můžete si je přečíst v rubrikách Příběhy a Zdraví.