Tvrdá hlava a odhodlání jsou dvě věci, které Ivana vytáhla jako zbraně v boji s depresí. "Nevím, zda je to mým divokým naturelem nebo počínajícím šílenstvím, které tahle nemoc způsobuje," říká s notnou dávkou sebeironie. "Ale já se rozhodla, že s tou divnou černou holkou, která přišla bez pozvání už před mnoha roky – myslím si, že v té době mi bylo asi pět let – budu aktivně bojovat." I když Ivanina diagnóza – endogenní deprese – znamená "deprese bez příčiny", v jejím životě by se našlo dost situací a stavů, které by se za příčinu považovat daly: rozvod, nutnost obstát jako matka samoživitelka, a ještě se věnovat synovi s Aspergerovým syndromem.
Energie z přírody
Ivana se ale znovu a znovu pokouší vyrovnat se s nemocí tak, aby podle svých slov mohla svět vidět stále v krásných barvách, kdy nebe je modré, tráva zelená. "Chci nasávat všudypřítomné vůně. Naslouchat libým a rozmanitým zvukům. Sledovat, jak naše matička Země cvrká v rytmu života, což ovšem nejde, pokud ona podivná dámička přes mne přehazuje svůj černý závoj."
Přesto Ivana dokáže hovořit o věcech, které má ráda. Ráda chodí do přírody a ráda vaří. "Už jen kvůli synovi, protože to má rád a je vidět, že si to vyloženě užívá." Velkou inspirací jsou jí také slova dalajlámy. "Nikdy jsme se nepotkali, a přesto oba víme něco, k čemu jsme postupem času dospěli životními zkušenostmi. Pravděpodobně každý po svém – já kvůli své nemoci," říká Ivana a přidává oblíbený citát: "Když se ptali dalajlámy, co ho na lidstvu nejvíc překvapuje, odpověděl: Lidé. Protože obětují zdraví, aby vydělali peníze. Pak obětují peníze, aby znovu získali zdraví. Pak se tak znepokojují budoucností, že nežijí v přítomnosti. Žijí tak, jako by neměli nikdy zemřít. Pak zemřou bez toho, že by předtím žili."Každý má svou cestu
![](https://1884403144.rsc.cdn77.org/foto/srdcervaci-ivana/Zml0LWluLzQ1MHg0NTAvZmlsdGVyczpxdWFsaXR5KDg1KTpub191cHNjYWxlKCkvaW1n/2514973.jpg?v=0&st=AVeQvtWn_oBHQ7awJjBqsG2gi2qdWI_KrLFRg13EZzQ&ts=1600812000&e=0)
Ivana ví, že každý má svou cestu. Na depresi, stejně jako na život, neexistuje univerzální rada nebo léčba. Každý musí – byť společně s lékaři – hledat svou cestu sám. "Člověk se nesmí přizpůsobovat všemu, protože to ho někam stlačí. Vlastně i slovo deprese má základ ve stlačit dolů. A tak si člověk musí nasadit křídla a snažit se zase vzlétnout."
Ivana je tváří projektu Srdcerváči, který chce pomoci se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením a zároveň změnit pohled většinové společnosti na život osob se zdravotním postižením. "Mám doma totiž malého kluka, který má stejné oči jako já, a bohužel i kolem něj ta černá holka poletuje. Byla bych moc ráda, kdyby se na něj svět tvářil přátelsky, i když je tak trochu jiný, stejně jako jeho máma."
Více informací na www.srdcervaci.cz