Bambi Smyth bylo sedmačtyřicet let, když po dlouholetém vztahu opět začala snídat sama, bez svého muže. Aby se z toho nezhroutila a nepropadala doma depresím nad svým zpackaným milostným životem, rozhodla se vzít rozchod jako výzvu. Vymyslela si sociální experiment, jehož cílem bude najít novou lásku. Procestovala dvaadvacet zemí, kde absolvovala pětasedmdesát schůzek s muži za účelem najít spřízněnou duši.
Evropa jako trénink
Své tříměsíční putování začala v Evropě, která jí byla kulturně nejbližší, a psychicky se připravovala na větší oříšky, jako byly třeba Japonsko, Kuba nebo Brazílie. Kontakty na své potenciální muže získávala od svých přátel, kteří ale byli jejím přáním občas zaskočeni. "Vždy jsem je uklidňovala, že nemusí mít strach. Nechci si nikoho hned brát, jen jsem chtěla potkat muže, který přesně reprezentuje svou povahou zemi a kulturu, ve které žije. A kdyby zrovna on byl pan Pravý? Pak by to byl vlastně takový bonus," směje se Bambi Smyth.
Během svého cestování se setkala se skutečně rozdílnými typy mužů a některá rande byla až děsivá. Třeba to s mužem v Maďarsku, který ji pozval k sobě domů na večeři s příslibem maďarské kuchyně. Z toho byla nadšená a těšila se. Když však muž v bytě o velikosti krabice od bot začal při krájení kuřete máchat nožem se slovy, že si myslí, že by byl dobrý masový vrah, vzala raději nohy na ramena.
Otravný bankéř a sprostý Brazilec
Mezi další "exponáty", které byly spíše omylem, patří třeba anglický bankéř, který ji nazval blbkou za to, že se rozhodla pro tento experiment, nebo jiný chlapík, který nepochopil svou roli a Bambi pak ještě sedmatřicetkrát volal, aby ji pozval na další rande. Nepochopil, když mu řekla, že by to mezi nimi neklapalo.
Nepříliš dobrou zkušenost zažila i s Brazilcem. "Celý večer jsem měla pocit, jako bych se snažila vymačkat šťávu z kamene," popisuje svou snahu o konverzaci. Nicméně tomu chlapovi se do povídání s ní příliš nechtělo, a když už odpověděl, byl negativní. Korunu tomu všemu nasadil v závěru večera, kdy Bambi nechal zaplatit celé jídlo a nestyděl se jí přitom zeptat, jestli "si to teď půjdou spolu rozdat".
Zažila ovšem i zábavnější dobrodružství, třeba ve Švýcarsku. Narazila tam na muže, u kterého neměla ani ponětí, že by se mu ona mohla líbit. Během večera se ale nějak dali do řeči a skvěle si rozuměli. Když se ráno probudila u něj v posteli, společně ještě s jeho kamarádkou, nejraději by si vymazala všechny vzpomínky, jak popisuje s úsměvem.
Angličané jsou hořčice, Italové dobrá káva
Během svých cest Bambi často přemýšlela nad tím, co vlastně dělá. Jestli to není blbost, jestli skutečně lze najít lásku takovým způsobem. Jenže kdyby člověk seděl doma na zadku a nebyl otevřený novým zkušenostem, zůstal by na věky věků sám.
Našla Bambi během cest svého pana Vyvoleného? "Nejvíce mi utkvěl v hlavě Ital Stephano. Strávili jsme spolu čtrnáct hodin. Byl okouzlující, vtipný, lehce přidrzlý a inteligentní," vzpomíná na jednu ze svých lepších schůzek. O své cestě za hledáním pana Pravého žena napsala knihu. V ní přirovnává muže tak trochu k jídlu. Anglický bankéř byl přesně jako anglická hořčice – zůstala jí po něm pachuť v ústech. Naopak Stephano byl jak italské presso. Intenzivní, dobíjející její baterky, voňavý a vydržela s ním celou noc vzhůru.