Čtenářka Jitka: Miluju ho, i když skončil v kriminále | Pro ženy | Blesk.cz

Čtenářka Jitka: Miluju ho, i když skončil v kriminále

2. června 2015 | 06:00

Láska je někdy slepá. Rozhodně to dokazuje příběh naší čtenářky Jitky, která si svého partnera nevybrala zrovna nejšťastněji. Přesto to nic nezměnilo na jejím citu k vyvolenému muži.

Byl problematický. Už od prvního okamžiku. Ale mně se hrozně líbil. Znala jsem ho delší dobu, patřil do skupiny lidí, s nimiž jsme objížděli různé akce. Uměl vyletět, byl – jemně řečeno – nekonformní. Ale i když jsem cítila jeho choleričnost, připadal mi neodolatelný. Jen jsem se ho bála oslovit.

Bouřlivá pitka

Jednou jsme se na koncertě místních kapel hodně opili. A když jsme pogovali v punkových rytmech, najednou jsme stáli u sebe a začali spolu blbnout. Strkali jsme z legrace do sebe. Spadli na zem a najednou se objali. Jeho obličej zvážněl, dali jsme si první pusu. A bylo hotovo! Já byla ztracená, on taky, i když jsem si nikdy předtím nevšimla, že by mi věnoval větší pozornost.

Láska skoro dětská

Byli jsme tenkrát skoro děti. Neměla jsem zkušenosti, odpouštěla jsem mu všechno. Třeba když jsme spolu po třech letech začali bydlet, on propíjel celou výplatu, občas nepřišel vůbec domů. Vždycky jsem zjihla, když se na mě po návratu s obrovskou vášní vrhl, nikdy jsem nevydržela zlobit se déle než půl hodiny. Chtěla jsem ho. Byl živočišný a mně to vyhovovalo. Jenže pak začal dělat něco, o čem jsem zpočátku netušila vůbec nic.

Drogy jako rozkol

Kdykoliv jsme šli někam ven, všimla jsem si, že ho různí lidi zvou na panáka, hlásí se k němu, i když jsem je vůbec neznala, nebyli mi ničím povědomí. Obvykle s nimi na chvilku někam zmizel. Ptala jsem se ho, co se děje, ale on jen opáčil, že si šli "zahulit". Já jointy nekouřila, tak mi to jako vysvětlení stačilo. A tak jsem to ani v tomto případě neřešila. Jenže pak jsme se dozvěděla pravdu o tajných schůzkách "za rohem". Jeden známý mi totiž řekl, že prodává pervitin. Trklo mě to! Proto ta rozesmátá fanouškovská základna, která se za ním více a více šířila. Můj milý byl dealer hvězda. No super!

Jitka brzy zjistila, že její milý je dealer.

Hádka

Nevěděla jsem, co mám dělat. Dostala jsem strach. Bála jsem se, že mě namočí do maléru, když jsme spolu žili. Navíc nám ty podivné existence začaly klepat na dveře. To už bylo moc, nedávala jsem to. Děsně jsme se pohádali, řvala jsem, že nechci kvůli němu skončit v base, zahrával si vážně s ohněm. Navíc začal sám "smažit", prý aby přesně věděl, co "klientům" prodává. Strach mě ochromil, navíc jsem neměla žaludek na jeho přebuzené stavy, kdy tahal kumpány k nám do bytu a nikde nebyla ani špetka soukromí. A tak jsem se sebrala a vrátila se k rodičům. Jenže jsem celé noci probulela, protože mi šíleně chyběl.

Zátah

On na svou lehkovážnost skutečně doplatil, v tomto ohledu mi intuice pracovala dobře. Nedával si pozor, a tak ho po roce jeho skvělého byznysu jednoho dne ráno vytáhla z postele policie. Důkazů proti němu bylo bohužel spousta. Navíc se někteří jeho zákazníci roztřásli jako ratlíci a ochotně policii poskytli veškeré informace. Skončil v chládku na pět let. Když jsem se to dozvěděla, krve by se ve mně nedořezal. Vím, že si za to mohl sám, ale i tak...

Jitka muže miluje i když je zavřen ve vězení.

Uvědomila jsem si, že ho zkrátka pořád hrozně miluju, a začala mu psát. Občas za ním jedu i na návštěvu, posílám mu balíčky. A těším se, až bude konečně na svobodě. Slíbil mi, že napodruhé už začneme jinak a lépe. Že jsem naivka? Možná ano, ale nemůžu si pomoct. Věřím, že to myslí vážně.

Čtenářka Jitka z Ústí nad Labem

 

Autor: duš