„S Petrem jsem se seznámila, když mi bylo dvaadvacet a dělala jsem v létě brigádu v zahradní restauraci. Tehdy o prázdninách tam chodil s partou kamarádů skoro denně a vždycky se na mě strašně krásně usmíval. A právě na ten svůj odzbrojující úsměv mě dostal nejen do postele, ale také k oltáři,“ vypráví čtenářka Simona a se smutkem v hlase dodává, že je škoda, že nebyla jediná.

Mluvka ze spaní

Dvacet let šťastné manželství vzalo za své ve chvíli, kdy Simona jedné noci nemohla usnout a poslouchala drmolení svého manžela, který odjakživa mluvil ze spánku. „Petr byl vyhlášený mluvka ze spaní, když jsme za mlada jezdívali s partou kamarádů pod stan, často jsme se v noci bavili tím, že jsme poslouchali nesouvislé blábolení mého muže ze spaní, o kterém chudák ani nevěděl. Ráno se pak nestačil divit, jaké věci povídal. Nikdy jsem jeho drmolení ale nevěnovala nějakou zvláštní pozornost, připadalo mi, že ze spánku člověk jen říká samostatná slova, která nedávají význam. Té osudné noci jsem se ale do Petrova obvyklého nočního monologu zaposlouchala o něco víc a nestačila jsem se divit.

Nejprve jako vždy jen tak něco mumlal, ale pak najednou zřetelně vyslovil něco jako „Holčičko, pojď ke mně“ trochu mě to tehdy navnadilo a já se k němu tedy přitulila a políbila ho na čelo.  Dodnes vidím, jak se rozněžněle ze spánku usmál a řekl mi „Leničko moje“. Srdce se mi tehdy rozbušilo, jako bych běžela maraton a nevím, co mě to popadlo, začala jsem ho tiše zkoušet, pokládat mu otázky, které mě nakonec přivedly k hlodavému pocitu, že má můj muž milenku. Rozhodla jsem se využít situace a prolustrovat manželův telefon, facebook i maily a nestačila jsem koukat…..

Nepříjemné zjištění

Ona Lenka nebyla jen nějakou múzou ze sna, ale živou asi třicetiletou bytostí z masa a kostí, která mému lehce pupkatému pětačtyřicátníkovi posílala fotky, o kterých si jistě myslela, že jsou sexy. Když jsem tak na ní zírala na monitoru, kterak oděná v laciném prádélku poodhaluje jedno lehce povislé prso, otřáslo se mnou zhnusení. Nejsem sice žádná výstavní kočka, ale vždycky jsem měla pevnou postavu, a ani po dvou dětech mi břicho nehyzdily nějaké faldíky, kdežto tahle o asi deset let mladší nádhera by se mohla řadit mezi ženy, o kterých se říká, že mají nějaké to kilo navíc,“ vypráví Simona příběh jedné z nejdelších nocí svého života, během které zjistila, že její manžel udržuje poměr s jinou ženou a to již delší dobu.

„V tu noc jsem nedokázala ani brečet, sedla jsem si na postel vedle Petra a přemýšlela, kde jsem udělala chybu, proč mě podvádí s takovou lacinou ženskou a jak je možné, že jsem nic nepoznala. Snažila jsem se zpětně vybavit náznaky změny v manželově chování, detaily, které by mě mohly upozornit, ale nevzpomněla jsem si na nic. Ráno jsem Petrovi jako každý den připravila svačinu do práce a do ubrousku k housce přibalila vytištěnou fotku oné ženy. Nedokázala jsem na něj uhodit přímo a tohle byl způsob, jak mu dát vědět, že o jeho poměru vím. Domů se tehdy vrátil bílý jako stěna, koktavě mi něco vysvětloval a já se snažila nedělat hysterické scény. Svěřil se mi, že s Lenkou, která je vdaná a má syna, si sem tam zašpásuje. Že ona to na rozdíl ode mě má ráda a nebojí se experimentovat a stejně jako on se v manželství nudí. Prý to ale nic neznamená a mě nikdy opustit nechtěl.

Zachovala chladnou hlavu

Nebudu říkat, že jsem neprobrečela několik nocí, ale také na rovinu říkám, že by mi bylo milejší, kdyby mě podváděl s někým, do koho se hluboce zamiloval. Ale podvádět mě s nějakou rádodajkou jen proto, že roztáhne nohy kdykoli se mu zamane a vlastně k ní nic necítit, to mi přišlo opravdu hnusné. A tak jsem svého milého muže vypakovala z bytu, podala žádost o rozvod a začala se věnovat sama sobě. Petra vídám jen ve chvíli, kdy si předáváme naše děti a přestože se chce vrátit, nehodlám mu odpustit. Na muže jsem ale nezanevřela a někde hluboko v sobě doufám, že ještě ve svých letech úplně odepsaná a nějaký ten „princ“ na mě čeká.“