1°C
Manažerka z ghetta
Iveta Millerová se narodila v mosteckém ghettu Chánov do rodiny s osmi dětmi. Na rozdíl od všech svých vrstevníků i sourozenců ji lákala škola a vzdělání. Jak se podařilo vyučené prodavačce odmaturovat a vystudovat, přestože se na ní rodina i okolí koukali jako na blázna?
„První bílý člověk, kterého jsme viděli, byla paní doktorka,“ usmívá se při vzpomínce na své dětství Iveta Millerová. I když vypadá jako typická romka, všechno ostatní je u ní neobvyklé. „Nebyla jsem moc společenská a ze všeho nejraději jsem si četla. Naštěstí měl pro mou „jinakost“ pochopení táta, který mě ze všech sil podporoval. Dokonce vybojoval, aby mě automaticky nedali do zvláštní školy,“ říká mladá žena.
Za podpory táty si opravdu udělala maturitu, vysokou školu a několik let pracovala jako romská poradkyně a koordinátorka terénních sociálních pracovníků v Mostě. Učila je, jak s Romy vůbec komunikovat. „Musíte v sobě mít pokoru, toleranci, schopnost naslouchat druhým, chápat jejich každodenní problémy, ale sdílet s nimi i jejich radosti. Musíte umět říkat věci nahlas, i když jsou nepříjemné, dát jim najevo lidskou důstojnost a nezapomínat, že jste pořád jedním z nich, že vás nezkazila sláva nebo peníze…, že se nedáte koupit a neuzurpujete si nad nimi moc.“ Jenže tím Ivety práce neskončila. Dál se vzdělává, je úspěšná manažerka a jak sama říká, chce splatit společnosti to, co do ní vložila.
Petra Sovová
Autor: Samuel Titěra
Matka, která není otrokyně
Jako každá holčička toužila Petra Sovová být herečkou, tanečnicí, výtvarnicí, chovatelkou cizokrajných zvířat, architektkou nebo porodní asistentkou. Zároveň snila o tom, že bude mít co nejdřív děti. V osmnácti se vdala, a zatímco se starala o první dítě, její muž vydělával pro rodinu peníze a věnoval se vlastní kariéře. Klasika. Ale ne tak docela.
„Mít sedm dětí je vlastně hrozně jednoduché. Mohu jít do divadla a nebojím se nechat své děti doma samotné. Odmala je vedu k tomu, aby se dokázaly postarat o sebe a své sourozence, uvařit, vyprat. Navíc nikdy jsem neměla zároveň sedm malých dětí, které by potřebovaly ustavičnou péči. Maximálně dvě nebo tři,“ svěřuje se zakladatelka Hnutí za aktivní mateřství, která tvrdí, že mateřství není otročina a žádná žena se nemá nikdy ničemu obětovat.
Najděte inspiraci
Nadávat na těžký život umí každý, ale zabojovat o své štěstí už chce pořádnou sílu. Pokud máte pocit, že právě teď stojíte na rozcestí, a hledáte cestu, kterou se vydat, zajděte si 6. prosince do pražského kina Světozor. Probíhá tam totiž akce s názvem TEDxPragueWomen, kde bude osm výjimečných žen (mezi nimi i Petra Sovová a Iveta Millerová) mluvit o tom, kde hledaly sílu, čeho se nejvíc bály, jaké to je padat na zem a zase z ní vstát, a proč má smysl se nikdy, ale fakt nikdy nevzdat.
