Nejedna budoucí maminka se ani v těhotenství nedokáže vzdát cigarety, přestože ví, že ohrožuje zdraví a život svého děťátka.
Možná otřesná zpověď newyorčanky Jo Teal bude pro všechny kuřačky dostatečnou výstrahou.
Jo byla v 36. týdnu, když přišla o své první dítě. Nenarozený syn zemřel, protože jeho sobecká matka vykouřila až 20 cigaret denně.
Líbilo se mi kouřit
Jo si podobně jako všechny kouřící matky myslela, že jejímu dítěti se nic nemůže stát, že její tělo maličkého človíčka ochrání. Tím nejhorším způsobem se přesvědčila o tom, že to není pravda.
"Líbilo se mi kouřit. Nedělala jsem to proto, abych zmírnila stres nebo zhubla, prostě se mi to opravdu líbilo. Milovala jsem kuřácké pauzy v práci," říká Jo. Cigaretu si prý zapálila před snídaní, po ní, přes den i v noci.
"Ve čtyřiadvaceti letech jsem otěhotněla. Byla jsem svobodná a tak jsem se za to styděla. Jedna moje kamarádka a také kolegyně otěhotněly ve stejnou dobu a všechny jsme vesele kouřily i s miminky v břiše," vzpomíná nešťastně žena, která do konce prvního trimestru „vytáhla 20 cigaret denně“.
Lékař ji upozorňoval na obrovské riziko, ale ona na to nedbala. Nakonec snížila počet vykouřených cigaret na 8 denně a myslela si, že to stačí.
Nemohla jsem ho ani pohřbít
Těhotné kamarádky se pořád chlubily, jak jejich miminka kopou, Jo však pociťovala pohyby jen zřídka. Lékař jí jen oznámil, že dítě je líné. V 30. týdnu ovšem bylo šest týdnů pod úrovní normálu.
Jo se trochu vyděsila, ale od kouření ji to stejně neodradilo. Děťátko kopalo stále méně. Objednala se k lékaři na další test, musela ale čekat 11 dní.
"Dva dny před testy jsem pocítila najednou jakoby mi něco plavalo v břiše. Na testech vyšlo najevo, že moje dítě je mrtvé. Zůstala jsem v šoku, bylo mi zima a okamžitě jsem věděla, proč se to stalo,"vzpomíná nešťastná Jo.
Vyvolali jí porod a po osmi hodinách přišel na svět mrtvý chlapeček. "Na okamžik jsem pocítila tu obrovskou radost z narození, jakou zažijí všechny matky v důsledku uvolnění hormonů. Potom však přišlo obrovské prázdno, vždyť moje miminko bylo mrtvé!“
„Sestra řekla, že je to chlapec a vzala ho rychle pryč. Později mi ho nakrátko dovolili podržet v náruči, ale když jsem se později zeptala, jestli bych ho mohla pohřbít, bez obalu mi řekli, že ostatky poslali do spalovny. Byla jsem zničená," vzpomíná Jo na nejhorší chvíle svého života.
Výčitky a pocit viny nadosmrti
Uvědomila si, že je to pouze její vina, že na příčině bylo kouření. Když o pět let později otěhotněla znovu, okamžitě s kouřením přestala.
Dnes má Jo čtyři děti a cigaretu si už nezapálí. Smutek ji však už nikdy neopustí, denně bojuje s pocitem viny za smrt svého prvního dítěte.
"Musím nést tento kříž. Jsem hrdá na to, že jsem dokázala skoncovat s cigaretami, syna mi to však už nevrátí. Byla bych šťastná, kdyby se ženy poučily z mého příběhu a daly přednost životu před cigaretami," uzavírá Jo.