Naše dcera Ivana byla vždy veselé a živé dítě. Když byla v šesté třídě, všimla jsem si, že má po těle spoustu modřin. Říkala jsem si, že je sice jako z divokých vajec, ale tohle je nějaké divné.
Na otázku, jestli někde spadla, mi odpověděla, že se jí podlitiny udělaly samy od sebe. Šly jsme k lékařce, která jí vzala krev a poslala do školy. Asi o tři hodiny později mi volala z ambulance, ať okamžitě vyzvednu Ivanku ze třídy a jedu s ní do nemocnice.
Hodnoty krevních destiček, které mají být okolo 440 měla 4, takže jí hrozila smrt. Bylo to strašné období, které zasáhlo do života celé rodiny jako kulový blesk.
Probrečela jsem spoustu dní i nocí a Ivanka se protrápila dva roky po nemocnicích. Denně brala 90 léků. A výsledek? Doktorka nám nakonec na rovinu řekla, že v tomto případě medicína selhala, ať si seženeme někoho jiného.
Tak jsme začali hledat pomoc u léčitele. Dělal jí různé terapeutické masáže a léčil ji energií. Když jsme šli po čase na kontrolu, lékařka se ptala, co se děje, protože dcera má mnohem lepší výsledky.
Dnes je Iva čtvrťačka na gymnáziu a my děkujeme Bohu i léčiteli za její uzdravení.
Tereza Kuzmáková