2°C
Všechno začalo před šestadvaceti lety. Mladá, přirozeně krásná Nileen, se rozhodla, že je reinkarnací Nefertiti. Honba za dokonalou kopií odstartovala. Do dnešního dne podstoupila celkem padesát tři operací. Osmkrát modelovaný nos, pozvednutí obočí, třikrát facelift, zásahy do rtů, samozřejmě úprava tvaru očí a implantáty v tvářích a bradě. A plánuje víc. Nic ji nezastaví, aby se vyrovnala ideálu.
Tělo je investice, která se vyplatí
Umělkyně a spisovatelka Nileen už do své krásy investovala za řadu let celých dvě stě tisíc liber (víc jak pět a půl milionu korun). Vydělala si na ně prý vlastní pílí. Prodávala obrazy a knihy. „Být Nefertiti je můj osud,“ říká Nileen, kterou pro posedlost opustil i manžel. „Nechci utrácet peníze za větší dům, nebo krásné auto. Pro mě je nejlepší investicí mé tělo. Plastické operace mě bolí, ale Nefertiti také v životě hodně vytrpěla. Bolest je tedy součástí mé reinkarnace,“ dodává matka tří dětí.
Jennifer a Peter už jsou dospělý a evidentně jim matčina obcese nevadí. Vyrostly, dospěly a už řeší vlastní životy a rodiny. Dorůstající Rachel se však a životním snem Nileen nemůže srovnat. Často si přeje, aby měla víc normální matku. Rachel bylo sedm, když si poprvé uvědomila, co se svým životem matka dělá. Že je trochu jiná, než ostatní maminky, které vodily kamarádky do školy. „Od té doby, co jsem začala vnímat, pamatuji, že máma vždy plánovala nějaký nový zákrok,“ vypráví Rachel. Neustále uvažovala nad malými opravami nosu a lepším vyplnění tváří. Takže jsem si myslela, že takhle je to v každé rodině.“ Jednoho dne se ale svěřila kamarádkám na prvním stupni. Koukaly na ni v úžasu. Otevřená pusa, oči vytřeštěné. V tu chvíli si malá školačka uvědomila, že chodit každý druhý měsíc na plastickou operaci není normální. „Potom jsem se zařekla, že nikomu nikdy neřeknu o matčině úchylce. Bylo to příliš ponižující.“
Bolest a stud
Zatímco Nileen si očividně zájem davu užívá, dcera Rachel pozorností trpí. Opovrhuje životním cílem své matky. „ Dokonce jako děcko jsem vnímala udivené pohledy lidí na ulici. Nesnášela jsem to, zatímco máma zářila,“ vzpomíná mladá dívka. Situace došla tak daleko, že Rachel zakázala matce jít na školní besídku, nebo s ní chodit na nákupy. Má dost zírání cizinců. Kamarády si nikdy nepřivedla domů.
Nesouhlas dcery s jejím vzhledem ale Nileen neodradil. Dokonce naopak. Je na sebe ještě víc pyšná, odhodlaná. Věří, že kdyby Rachel nebyla tak konzervativní a upjatá, mohly by být skvělé kamarádky. „Díky dceři se necítím uvolněná. Ubližuje mi svými názory. Přála bych si, anby mě konečně přijala takovou, jaká jsem. Krásnou Nefertiti. Ale ona si myslí, že to dělám, jen proto, abych si sveřepě udržela mládí. Jsem egyptskou královnou, reinkarnovala se do mě a operace mi pomáhají, aby její krásu uviděl i svět,“ vysvětluje svou posedlost Nileen.
Nileenina volba
Dcera má ale opravdu důvod matku nenávidět. Díky nedostatku peněz totiž Nileen nezaplatila dceři další semestr na jedné z nejlepších anglických dívčích škol. Musela se rozhodnout mezi vzděláním Rachel, či dalším zákrokem. Zvolila jasně. Krásu. „Nikdy ten okamžik nezapomenu,“ vypráví Rachel. „Stála jsem ve skupince kamarádek, smály jsme se, probíraly hlouposti. V tu chvíli přišla ředitelka a vzala si mě k sobě. Řekla, že už do dalšího semestru nepostoupím. Matka odmítla zaplatit školné.“ Rachel byla nešťastná. Tři úžasné roky studia musela zahodit a přestoupit na lokální státní školu. Opustila kamarádky, oblíbené kurzy i učitele. To vše jen proto, že si Nileen nemohla dovolit další plastiku.
„Za celý život prodělala tolik, tolik operací. A v poslední době jde pod skalpel hlavně kvůli tomu, aby byly opraveny předchozí zákroky. Vetchý nos, padající víčko,“ popisuje život matky její dcera. „Nikdy jí neodpustím, že mi o tom, že musím odejít ze školy neřekla osobně. Musela jsem se to dozvědět až od paní ředitelky.“Pokud se domníváte, že se v Nileen probudilo svědomí, když se uplakaná dcera s kufry objevila ve dveřích, mýlíte se. Dceři prostě zapomněla novinku oznámit. Nebylo to tak důležité, jako plánování nové zkrášlovací procedury. „Jsem si jistá, že na státní škole to zvládne úplně stejně, jako na dívčím institutu. Je mi jedno, že s mým rozhodnutím nesouhlasí, nepotřebuji ničí svolení k tomu, co mám dělat se svým životem,“ komentuje situaci Nileen.
Pro Nileen je krása důležitější, než vzdělání, budoucnost potomka. I když dceru připravila o budoucnost a přátele, těší ji pohled do zrcadla. Co si o jejím rozhodnutí myslíte? Diskutujte!
