Jako každá pyšná máma, Sarah se s dcerou Alyiah stále fotila. Toužila zaznamenat každý okamžik. Děti tak rychle rostou, mění se. Sarah často a ráda na svůj profil další snímky potomka. Pro babičky, sestřenice, všechny, kteří s Alyiah nemohli každý den být. Na stránkách záhy vypublikovala dobrých sto padesát fotek osmnáctiměsíční holčičky.
Tichá voda břehy mele
Před nedávnem se ale Sarah zarazila. Prohlížela profil staré známé. Kamarádky ze školy Victorie. Spatřila v jejím albu dceřiny fotografie. Ihned bývalou spolužačku kontaktovala. „Vicky se mi vše snažila vysvětlit. Řekla, že ji opustil přítel a chtěla se mu pomstít. Ublížit mu. Sehnala na Facebooku fotografie s holčičkou. Předstírala, že je těhotná. To byl jediný způsob, jak ho mohla zranit,“ vypráví rozhořčená Sarah. „Nemůžu pochopit, že se k něčemu takovému mohla snížit. Vždy to byla tichá holka. Nikdo by o ní nemohl říci špatné slovo. Byla jsem v šoku. Jak mohl někdo moji Alyiah využívat k vydírání?“
Sarah celou událost ohlásila na policii. Když volala, nemohla přes pláč vysvětlit, co přesně se stalo. Celá věc ji zasáhla. Nebyla však jediná. Bývalý přítel Victorie, Daniel, se dozvěděl, že není otec. „Pořád nedokážu pochopit, jak někdo může být tak zvrhlý. Chodil jsem s Vicky asi rok a půl. Dva měsíce po rozchodu, mi napsala, že je těhotná…“
Promyšleno do detailu
Victorie měla svůj plán promyšlený. Danielovi dala vědět, že čeká dvojčata. Zároveň dodala, že už je neuvidí. Odstěhovali se do Austrálie. Když nenašla fotografie jiného dítěte než Alyiah, pověděla Danielovi, že jedno z dvojčat po porodu zemřelo. Každý týden bývalému příteli posílala nové snímky fiktivní dcery. „Vyprávěla různé podrobnosti. Vždy mi psala, že jsou dvě malé bojovnice, musejí vyrůstat bez muže. Týrala mě. Ale nemohl jsem si dovolit opustit práci, vydat se za nimi do Austrálie. Moc dobře to věděla,“ popisuje Victoriin bezcitný plán Daniel.
Victorie zašla tak daleko, že bývalému příteli přislíbila, že s dcerkou přijede do rodné Anglie. Dovolí mu, aby se potkali. Daniel byl nadšený. Vicky už nemiloval, ale na dítě se upnul. K společnému setkání ale nedošlo. Těsně předtím se všechno provalilo. Daniel byl přivolán na policii. „Viděla jsem ho poprvé v životě,“ popisuje shledání matka Alyiah Sarah, „ale hned jak mě uviděl, řekl ‚Omlouvám se‘. Je to hodný člověk. Neměl proč se omlouvat.“
Existuje spravedlnost?
Volání policie bylo zbytečné. Victorie se nedopustila žádného trestného činu. Podle zákona nic neudělala. Sarah se ale o dceru stále bojí. Děsí ji skutečnost, že ji Victorie pravděpodobně plánovala unést, aby ji mohla představit Danielovi. „Mám strach otevřít dveře. Pořád si myslím, že mi holčičku chce někdo ukrást,“ říká Sarah. „Je děsivé, že už ani nemohu ukázat fotky své Alyiah příbuzným, abych nemyslela na to, kdo všechno se může na ni dívat.“
Victorie, která pracuje v mateřské školce, je celou situací nezasažena. Její nadřízení se k situaci nevyjádřili a dál ji zaměstnávají jako pečovatelku bezbranných dětí. Sice ji opustil nadobro přítel, ale o něj přišla už při rozchodu. Podařilo se jí to nejdůležitější. Ublížila mu. Bohužel však za cenu toho, že ublížila i jiným.
Tento příběh nastoluje otázku - Může za zcizení identity malé Alyiah láskou zaslepená Victorie, nebo matka, která bez uvážení vystavovala fotky ze svého soukromí každému na oči? Diskutujte!