Milovnice divadla a operety

Narodila se v roce 1885 v České Třebové a už od malička všem dokazovala, že má talentu na rozdávání. Psala básničky, recitovala, malovala. Ovšem o herecké profesi tenkrát neměla odvahu uvažovat, tak vystudovala střední průmyslovou školu. Kromě toho ale studovala cizí jazyky a hudbu a stala se členkou ochotnických spolků. V Žižkovanu a Pokroku sama sebe oťukávala a připravovala na hereckou kariéru. Ve dvaadvaceti dostala nabídku angažmá v Městských divadlech pražských na Královských Vinohradech (dnešní Divadlo na Vinohradech), kde se brzo stala hvězdou souboru. Mimo jiné se zde seznámila se svým budoucím manželem – režisérem Karlem Hugem Hilarem.

Herečka Karolina Slunéčková si prý přivolala vlastní smrt!

Komička s tragickým talentem

V divadle vydržela osm let. Do okamžiku, kdy dostala nabídku z Národního divadla. A jak mnozí tvrdí, takové nabídky se neodmítají. Baldová zůstala v Národním až do konce svého života a zahrála si zde spoustu vynikajících rolí, víceméně komických. Ona sama toužila po vážnějších, ale její manžel v ní objevil komický talent. Jak později vzpomínali její kolegové, komičkou se vlastně stát musela. Typické pro ni totiž byly i její přeřeky a špatná paměť, kvůli čemuž často na pódiu pronesla něco, co publikum rozesmálo. Říkalo se jí Baldinka a byla to přezdívka laskavá. Všichni ji totiž milovali i pro její povahu.

Druhá máma pro všechny kolem

Kdo ví, proč byla taková – možná i kvůli tomu, že s mužem svého života neměla nikdy děti. Byla sice roztržitá, ale v životě i na plátně či v divadle přesvědčivá. Herečka Olga Scheinpflugová o ní řekla: „Režiséři s ní měli trpělivost a všechno jí odpustili.“ A pokud jde o její lidství, Ladislav Pešek o ní po její smrti prohlásil: „Chodili jsme se k ní zpovídat jako k panu páterovi. Ona měla pro každého z nás čas. Uměla poslouchat. Dovedla říct právě to, co jsme potřebovali slyšet.“

Legendární Uličnice Věra Ferbasová: Doplatila na důvěřivost a zemřela opuštěná!

Malým rolím se nebránila

Její herectví a síla komiky byly především v laskavosti a pochopení pro ostatní. Přesně dovedla vystihnout povahu českého člověka, jeho inteligenci, humor i lišáctví. Nehrála hlavní role, ale i v těch vedlejších byla naprosto dokonalá. Poprvé zazářila v němém filmu Neznámé matky z roku 1921, ovšem zářila mnohem víc ve zvukových snímcích. Typický byl pro ni zvonivý smích, tak trochu zvláštní přízvuk a roztomilý tón. Právě hlas byl tím, co ji zařadilo do kategorie top hereček. Velmi často hrála ženy, které byly mnohem starší, než ona sama ve skutečnosti byla. Nikdy jí to ale nevadilo, naopak si to užívala a snažila se diváky bavit. Pamatovat si ji budete především z filmu Eva tropí hlouposti, kde téměř převálcovala hlavní postavy. Její tetička Pa byla prostě fantastická! Mezi další snímky, které stojí za to jmenovat, patří bezesporu Mravnost nade vše, Škola základ života, Přítelkyně pana ministra, Roztomilý člověk nebo drama Morálka paní Dulské z roku 1958. V tomto filmu si Baldová poprvé zahrála negativní postavu – despotickou majitelku domu paní Dulskou.

Antonie Nedošinská: Filmová máma, která měla zakázáno zhubnout

Oddaná schovanka spáchala sebevraždu

V posledních letech svého života sváděla Baldová boj s ledvinami, ovšem i nadále pilně točila. Byla na vrcholu tvůrčích sil, ovšem na pokraji fyzických. V těžkých chvílích jí pomáhala dívka, kterou si vzali Hilarovi ze sirotčince. V knize Olgy Scheinpflugové o ní autorka říká, že byla Zdeňce Baldové velmi oddaná. Prý se o Baldovou starala obětavě a byla jí tak moc vděčná za to, že jí dala domov, že v okamžiku, kdy se dívka dozvěděla, že Baldová upadla do agónie a umírá, spáchala v koupelně opuštěného domu sebevraždu, aby mohla být na druhé straně herečce nablízku a i nadále jí tam sloužit.

Podívejte se, jak vypadaly prvorepubliková móda a šaty Adiny Mandlové: