Pátek 11. října 2024
Svátek slaví Andrej, zítra Marcel
Oblačno, déšť 17°C

Legendární Uličnice Věra Ferbasová: Doplatila na důvěřivost a zemřela opuštěná!

28. června 2017 | 06:00

Jedna z nejpopulárnějších hvězd první republiky se k herectví dostala náhodou. Kritika k ní sice vstřícná nebyla, ale na její filmy se chodilo a Věra Ferbasová byla miláčkem publika. Na rozdíl od svých kolegyň – Mandlové, Baarové nebo Vítové – neměla žádné avantýry ani o ní nekolovaly žádné drby. I ona však podobně jako jiní v té době doplatila na politiku.

Třídní šibalka

Narodila se v roce 1913 nedaleko Hořic v Podkrkonoší do rodiny středoškolského profesora, který vyučoval na gymnáziu v Jičíně. Pak se rodina přestěhovala do Plzně, kde začala Věra studovat gymnázium. Už tam bylo jasné, že má komický talent, přitom o herectví vůbec neuvažovala.

Zatímco některé spolužačky už od malička toužily stát se herečkami, Věra nikoli. Přesto se už na gymnáziu stala třídním šaškem. Byla divoká a ráda se bavila, takže netrvalo dlouho a vyloučili ji ze školy, protože přetáhla večerku na jedné taneční zábavě. Ferbasová přestoupila na obchodní školu, kde se učila stenografii a psaní na stroji. Jako by tušila, že se jí to bude hodit!

 

Jaká auta jezdila za první republiky? Třeba tahle! Podívejte se na video:

Video se připravuje ...
Výstava První republika: Jedinečné stroje ze soukromých sbírek • VIDEO: Adam Balažovič/BPŽ

Objevil ji Burian

Vedle studia na obchodní škole se stala také Miss Plzně. Byla drobná, roztomilá, vypadala jako mrkací panenka. Temperamentní a usměvavá dívka prostě bodovala i na poli krásy. Po skončení střední školy se vydala do Prahy. Neplánovala žádnou hereckou kariéru, pouze hledala místo sekretářky a chtěla si užít pražský život naplno. A zřejmě to nebyla náhoda, že se ucházela o místo v Divadle Vlasty Buriana, které nakonec dostala. K herectví se dostala vlastně jako slepý k houslím. Traduje se, že když onemocněla Anny Ondráková, se jí Burian zeptal, zda by za ni nezaskočila. Záskok měl prý překvapivý úspěch! Ovšem podle Ondřeje Suchého, autora knihy Tajemství filmových hvězd, to bylo trochu jinak. Už když Věra nastupovala do divadla, se jí Burian zeptal, zda by to nechtěla zkusit místo za psacím strojem na jevišti. Později ve vzpomínkách Ferbasová přiznala, že to byl pro ni šok, do té doby nikdy divadlo nehrála ani o tom neuvažovala.

 

Roztomilý a potřeštěný diblík

Každopádně vstup na prkna, která znamenají svět, byl pro Ferbasovou zásadní. Diváci její zmatenost a ztřeštěnost kvitovali velkým potleskem a smíchem, a i když její herecký projev vypadal spíše jako katastrofa, zrodil se typ komičky, kterou zbožňovali nejen diváci, ale taky filmaři. Její vyplašenost měl v oblibě i Burian, který si z ní dělal často legraci. Pořád totiž pletla text a tak trochu v tom herectví zpočátku lítala. Divadlo ale nebylo její doménou, popularitu jí přinesl teprve film. Poprvé se objevila v roce 1933 v malé roli účastnice večírku, kde předvedla vše ze svého naturelu. Jejím hlavním znamením se stala roztržitost, na kterou později kritici často poukazovali.

 

Filmová hvězda se zásadami

Slávu jí zajistily až role ve filmech režiséra Vladimíra Slavínského: Rozkošný příběh a Uličnice. Slavínský z ní vytvořil nový, dosud chybějící typ – na rozdíl od mondénních typů Mandlové či Baarové. Komik v sukni tu prostě chyběl a Ferbasová byla tou, která prázdné místo zaplnila. Objevovala se v rolích temperamentních a nespoutaných dívek, které byly tak trochu praštěné, ale díky tomu si zajistila nesmrtelnost. Scenáristé se předháněli, aby jí napsali roli přímo na tělo, a ona hrála ve více než osmi filmech za rok. Od roku 1936 do roku 1942 hrála jen hlavní role po boku takových hvězd, jako byli Hugo Haas, Oldřich Nový, Raul Schránil či Ladislav Boháč. Mezi nejpopulárnější snímky patří filmy Mravnost nade vše a Andula vyhrála z roku 1938. Posledním filmem, ve kterém si zahrála s Burianem, byla komedie Zlaté dno z roku 1942. Od té doby už nehrála v ničem. Odmítla totiž účinkovat v německých filmech, a tak se z ní stala žena v domácnosti.

Dlouhá pauza a osudové přešlapy

V té době byla Ferbasová vdaná za architekta Josefa Pálku, který jí řekl: „Když jsi vdaná, nemusíš hrát v ničem." A bylo to. Z hvězdy se stala manželkou v domácnosti. Po válce vstoupila herečka do národně sociální strany, což jí komunisté neodpustili. Zkonfiskovali jim majetek, sebrali byt, a manžela dokonce zavřeli. Přesto si zachovala pozitivní myšlení. Před kameru se Ferbasová vrátila nenápadně malými rolemi. Určitě si ji ale pamatujete jako majitelku penzionu ve filmu Penzion pro svobodné pány (1967) nebo jako bláznivou tetu z filmu Jáchyme, hoď ho do stroje (1974). I zde ukázala, že komička je vskutku famózní! Pokud jde o její soukromí, nikdy neměla žádné skandály a užívala si života, jak to šlo. S manželem se přestěhovala do vily v Ládví po herečce Růženě Naskové a starala se především o zahradu a ráda pekla. Děti bohužel neměli. Byla ale příliš důvěřivá a naivní, takže po smrti muže přišla o dům. Nakonec skončila opuštěná v jedné malé garsonce v Praze, kde zemřela nečekaně v dvaašedesáti letech. Komička, která rozesmívá i dnes, patří právem mezi největší hvězdy českého filmu!

 

Autor: aši