Neděle 14. dubna 2024
Svátek slaví Vincenc, zítra Anastázie
Oblačno 23°C

Těmto čtenářkám postelové hrátky nic neříkají: Sdělily pravý důvod absence sexu!

sex
25. března 2023 | 06:00

Žijí šťastně a naplněně, i když se nikdy nemilovaly – nebo naposledy před desítkami let. Postelové radovánky jim nic neříkají.

Jiřina (46), Liberec: Mám to v genech

U nás doma se o sexu nikdy nemluvilo, bylo to tabu. Nikdy jsme s rodiči, kteří se přede mnou a sestrou v životě nepřevlékali a pečlivě se pokaždé zamykali v koupelně, o tom – já ani sestra – nevedly debatu. Ani jsme nemohly sledovat jakýkoli zamilovaný film, nedejbože scénu, kde by dvojice směřovala do postele.

Líbání a dost

Máma ani táta neměli potřebu se objímat, líbat ani si jinak projevovat náklonnost a city. Byli tak trochu chladní a prudérní. Vůbec mě nenapadlo se jich na cokoli intimního zeptat, i když jsem měla na jazyku spoustu otázek kolem menstruace, antikoncepce, prvního styku. Styděla jsem se, nevěděla jsem, jaká slova bych zvolila. Naši mně a sestře maximálně podstrčili knížky, kde se o dospívání a měnícím se těle něco psalo. A to s dovětkem, že o takových věcech se mezi slušnými lidmi nemluví, že všechno najdeme právě v knížkách. Bylo štěstí, že jsem kolem sebe měla kamarádky, které mě do všeho zasvětily, a mohla jsem se jich zeptat na cokoli.

Ve škole jsme taky něco málo probrali, tudíž jsem nabyla pocitu, že jsem na sexuální časy připravená. Ale nějak zvlášť mě nelákalo přeskočit z teorie do praxe. Spolužačky se už v prváku a druháku na střední chlubily, co se svými kluky zažívají, a byly to kolikrát pořádné „odvazy“, ale já si směrem k mužům pořád držela odstup. Stačilo mi občasné líbání, jak jsme ale měli pokročit na další metu, úplně jsem se vnitřně stáhla a radši ze situace utekla. Věděla jsem, že proto nemůžu s nikým ani začít vážně chodit, bylo mi jasné, že vodění za ručičky by klukovi brzy nestačilo. A já nehodlala jít proti sobě. Nedovedla jsem si představit, že bych někomu dovolila dotýkat se mě tam, kam ani já sama rukou nezabloudila, když to nebylo třeba kvůli hygieně nutné.

Je ze mě pěstounka

Bylo mi čtyřiadvacet let a neměla jsem žádnou sexuální zkušenost. Ani tu spojenou s autoerotikou, tenhle způsob mi totiž vždycky přišel ještě nechutnější než jakékoli dovádění s protějškem. V tuto dobu jsem dostudovala vysokou školu v Praze a našla si v metropoli první zaměstnání a první podnájem. Byla jsem nadšená, že mi začíná nová životní etapa. Všichni kolem s někým chodili, vdávaly se a ženili, ale já byla spokojená ve své ulitě. Ano, chybělo mi objetí, pohlazení, polibek, ale to bylo všechno. Žádná touha se nedostavovala. Ani tehdy, ani o pár let později. Ano, přála jsem si mít dítě, ale zase jsem uvnitř dobře věděla, že kvůli tomu nepodstoupím jakýkoli intimní kontakt. Trošku začarovaný kruh. Začala jsem se zajímat o pěstounství, tohle byla jediná cesta. Abych byla vhodnou žadatelkou, musela jsem mít zázemí. Takže jsem se upnula na kariéru a vydělávání peněz. V pětatřiceti letech jsem se stala mámou osmileté dcery. A tím mi do života přišlo všechno, po čem jsem kdy toužila. Ne, sex pořád nepovažuji za něco významného, co člověk potřebuje a bez čeho se neobejde. Nechápu, že to má někdo jinak.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.

Autor: připravila: Kateřina Pokorná