2°C
Martin Gabriel Pavel už před berlínským projektem udělal jeden podobný v Praze. Na sociálních sítích oslovil všechny, kteří se chtějí nechat vyfotit nahoře bez. Focení probíhalo na veřejných prostranstvích po celé Praze. Každý den vyfotil jednoho člověka na polaroid a ten dotyčný vždy obdržel fotografii na památku. Nasbíral tolik fotek, kolik má rok dní.
V Berlíně se rozhodl praktikovat ještě odvážnější model, ale zcela novým způsobem. Vše bylo foceno na jeden fotoaparát, který ovšem putoval z ruky do ruky. Byl to takový živý řetěz. Jeden obyvatel Berlína vyfotil druhého u něj doma, ten pak dostal štafetu a vyfotil jiného, zase v jeho domácím prostředí – a tak to šlo dál dva roky, až vzniklo tři sta osmdesát jedna fotek. Při vytištění knihy pak spustili crowdfundingový projekt, který na náklady tisku vydělal.
Celý projekt měl sloužit také k tomu, aby se lidé více poznávali. Pod každou fotografií je krátký příběh modela na obrázku. V dnešní uspěchané době toho o sobě lidé mnohdy mnoho nevědí. Díky této knize se z cizích lidí stali přátelé. Domov o vás řekne mnohé, a pokud si domů někoho pustíte, vpustíte si ho tím částečně do života. Projekt je to opravdu zajímavý. Měli byste odvahu nafotit něco podobného?
