Gábi se nebojí zeptat: Jaká je šance, že partnerství vydrží do konce života?

720p 480p 360p 240p
VIDEO: Adam Balažovič
9. června 2016 | 06:00

Když se zamilujeme, jsme přesvědčeni o nehynoucí lásce do konce života. Dokonce když poprvé kráčíme k oltáři, tak jsme přesvědčeni, že je to naše první a jediná svatba a partner je ten, se kterým vydržíme dobré i zlé. Ale je tomu opravdu tak? Jaké jsou opravdu šance, že nám to vydrží? Na tuto otázku opět odpovídal sexuolog Petr Weiss.

„Nedávno jsem byl v Indii a tam nám naši průvodci tvrdili, že u nich téměř neexistují rozvody. Devadesát osm procent manželství, která se tam uzavírají, jsou na celý život. U nás je procento rozvodovosti velice vysoké. U nás je tedy na rozdíl od tradicionalistické Indie mnohem méně lidí, kteří jsou ochotni žít s jedním partnerem celý život. Když byla koncepce monogamního soužití vymyšlena, tak se lidé dožívali podstatně nižšího věku než dnes. Žít s někým dvacet nebo třicet let je celkem snesitelná představa, ale být s někým šedesát let, to už pro některé lidi není realistické,“ vysvětlil profesor Weiss.

„Vůbec nechci hodnotit, který systém je lepší nebo horší. V Indii je naprostá většina manželství předem domluvená, takže lidé se před manželstvím neznají, nechodí spolu. Je to lepší, než když se u nás berou lidé z lásky? Když se podíváme na rozvodovost, tak asi ano, ale když se to vezme subjektivně, jak to cítí většina z nás, tak bychom to jistě nechtěli u nás zavádět. My se raději bereme z romantické lásky. Koncepce romantické lásky i v Evropě je vlastně velmi mladá. Ještě začátkem minulého století nebylo manželství výsledkem duševního a fyzického souznění lidí, ale mělo především ekonomické motivy, mělo za úkol poskytnout zázemí nebo různé rodové koalice. Domnívám se tak, že jsme rádi, že u nás je většina manželství uzavírána z lásky, a ne kvůli penězům,“ říká Weiss.

1080p 720p 360p
DesktopMobile