2°C
„To je věčná otázka. Jaký je člověk od přírody? Je designován vývojem jako živočich celoživotně monogamní, nebo jako živočich promiskuitní a polygamní? Pravdou je to, že málokterý člověk v našem kulturním okruhu je celoživotně monogamní. Požadavek celoživotní partnerské věrnosti je relativně docela mladý, vyžaduje se v posledních několika stech letech. Předtím to tak nebylo. Dříve byly požadavky na věrnost pouze u žen. Tyto zákony si vymysleli muži kvůli ochraně paternity. Chtěli zajistit, aby skutečně byli otci svých dětí. Vždycky hrozí to, že bude muž celoživotně investovat do cizích potomků a mnohdy o tom ani nemusí vědět. Podle výzkumů má až pětadvacet procent dětí jiného otce, než je matčin partner. Během vývoje člověka nebyla nevěra nikdy výjimečná,“ vysvětlil nám profesor Petr Weiss.
„Otázkou je, zda není člověk polygynní, v tom případě má jeden muž více partnerek. Během lidské historie (až dodnes) je popsáno osmdesát sedm procent lidských společenství – z více než tisíce – jako polygynní. Co se promiskuity týče, málokterá žena a málokterý muž vám v průzkumech řekne, že měli pouze jednoho partnera – přesněji je to méně než jedno procento obyvatelstva. Tak co je tedy člověk? Americký evoluční psycholog David Buss na to odpovídá takto: Člověk je evolučně vytvářen pro všechny tyto možnosti. Současně má program monogamní, polygamní i promiskuitní a vždy se aktivuje ta partnerská strategie, která je v aktuální situaci z reprodukčního hlediska nejvýhodnější.“
