Asexualita: Čtvrtá sexuální orientace! | Pro ženy | Blesk.cz

Asexualita: Čtvrtá sexuální orientace!

27. října 2009 | 07:30

SEX... Nechápu, co na tom pořád všichni mají. Trochu směšné pocity. Mnoho povyku pro nic. Naprosto nepochopitelná aktivita. Přesně takhle vnímají asexuálové činnost, na které stojí a padá celé lidstvo.

Ať se podíváte, jak daleko chcete do historie, všude samý sex, nebo alespoň jeho náznak. Kolem sexu se točí celý svět. Víme o něm čím dál víc, vědci se můžou přetrhnout, aby ho prozkoumali ze všech úhlů, my zase, abychom v něm byly přebornicemi. Začínají se o něm učit děti ve školách, sexuálních tabu ubývá, o čtyřprocentní menšině už slyšel úplně každý a málokoho pobuřuje. Ale jak si s tím má poradit tříprocentní menšina? Ptáte se, o jakou jde? O skupinu asexuálů.

Někdo naprosto nemožný?
Ještě nedávno slovo ASEXUÁLNÍ popisovalo člověka bez náznaku osobního kouzla, s nulovým charizmatem, který se v ošuntělém svetru a s dírou na ponožce vlekl po chodbě a vy jste si ho všimly, jen když do vás vrazil u výtahu. Jenže skutečný význam je úplně jiný. Podle sexuologů je asexuál člověk s nulovým zájmem o sex. Sex ho prostě nezajímá, je mu fuk, nikdy ho nepřitahoval, ale hlavně – vůbec mu to nevadí a nepotřebuje nic měnit.

Naopak, cítí se bez něj naprosto šťastný. To ho právě odlišuje od lidí se sexuálními poruchami, kteří můžou zažívat snížené libido a zájem o sex, ale tento stav jim vadí a chtějí ho odstranit. Kdežto asexuálové se cítí být šťastní právě úplně bez sexu a jakékoli snahy vyvolat u nich touhu po erotice jsou jim nepříjemné.

Nová sexuální orientace...asexuál.
Nová sexuální orientace...asexuál.
Autor: SHUTTERSTOCK.COM

Nová sexuální orientace
Podle odborníků jsou asexuálové zřejmě další orientací vedle heterosexuality, bisexuality či homosexuality. Proč další orientací? Protože asexuála nepřitahuje nikdy nikdo. Ani muži, ani ženy. Proto stojí vedle těchto orientací odděleně jako úplně nová skupina.

Doktorka Lori Brott z University of British měřila pomocí přístrojů u asexuálních lidí vzrušení při sledování erotických záběrů. Ale i kdyby jim promítala vilné lechtivé záběry Brada Pitta a Angeliny Jolie, s asexuálem by to ani nehnulo.

Dokonce u nich opravdu nedošlo k žádnému prokrvení pohlavních orgánů. Prostě nulová reakce. Asi jako kdyby koukali na přírodopisný film ze života hmyzu. „Nejsou vůbec znepokojení nízkou hladinou vzrušení, a pokud bychom je nutili k nápravě směrem k sexuálním touhám, stresovalo by je to,“ vysvětluje Lori Brott.

Není co léčit
„Chudinko, měla bys zajít k doktorovi,“ radila soucitně a zároveň vyděšeně kamarádka Evě, když se přiznala, že sex jí vůbec nic neříká. „Neříkám, že nutně musím mít partnera, ale když už bych se zamilovala, tak by to bylo bez sexu. Přece nebudu dělat něco (v tomto případě s někým spát), k čemu mám vysloveně odpor. Sex a láska přece můžou být dvě odlišné věci. Když jde sex bez lásky, proč by nemohla být láska bez sexu?“ svěřuje se sedmadvacetiletá Eva.

Většina z nás, které si sex užíváme a rády, by Evě také možná navrhla léčbu, ale jelikož se jedná o od narození danou sexuální orientaci, o léčbě nemůže být řeč. Tito lidé prostě nemají sexuální libido a ani ten nejlepší lékař ho v nich neprobudí a psychiatr nevyštrachá.

 

Svět je plný sexuálních symbolů.
Svět je plný sexuálních symbolů.
Autor: SHUTTERSTOCK.COM

 

Kdo za to může?
Příliš sexu

Britský psychoterapeut Philip Hodson například říká, že příčinou asexuality může být neustálé sexuální bombardování. Příliš mnoho sexu v tisku, filmech a televizi místo nabuzení může zafungovat úplně obráceně. Prostě nás naprosto odradí.

„Televize nás vychovává velmi omezeně a význam sexu se poněkud přeceňuje. Pohled na něj je pudový a zvířecí, takže emoce a city zůstávají jen na okraji fyzických vztahů. Takže je normální, že někdo nakonec sex odmítne úplně,“ vysvětluje psychoterapeut.

Hormony
Sexuoložka Pilar Cristóbal tuto teorii naopak rázně smetá ze stolu. Podle ní tu tři procenta byla odjakživa, jen se o nich nemluvilo. „Římané se obklopovali falickými symboly, renesance byla plná nahých panen a lidi se kvůli tomu nestávali asexuály. Někdo přijde na svět s malou hormonální sekrecí,“ říká. „Ať je to, jak chce, asexualita není problém. Důležité je, jak situaci bere její nositel. Ostatní nemají právo ji posuzovat,“ zdůrazňuje.

Otevřená zpověď

Chodit po světě plném sexuálních symbolů a cítit se jak Alenka za zrcadlem, není jednoduché. Není divu, že se zakládají nejrůznější sdružení asexuálů, mezi jejichž příznivce se hlásí čím dál víc lidí. Zakladatelka Společnosti amerických asexuálů Rich Jones otevřeně přiznává: „Vždycky mě vyváděl z míry přílišný význam, který se klade fyzickému styku. Je důležité, abychom o sobě dali vědět a vzájemně se podporovali.

Můj první přítel mě kvůli sexu opustil a moc mi tím ublížil. Jedinkrát jsem to zkusila a cítila jsem jen hnus, nepřitahují mě muži ani ženy, narodila jsem se asexuální. Hrozně ráda bych měla děti, ale asi je budu muset adoptovat nebo se nechat oplodnit uměle.“ Podobnou zkušenost má ale i tuzemská Julie.

„Sexuálním nechutenstvím trpím od osmnácti let a je to snad čím dál horší. Chuť na sex mám tak jednou za měsíc po skončení menstruace, ale i tehdy je mi nepříjemné, když se mě muž dotýká. Tento problém jsem měla i s předchozími partnery, ale možná jsou pro mě muži víc kamarády než partnery.

Chvíli jsem si říkala, jestli nemám lesbické sklony, ale ani ženy mě nepřitahují.“ Každopádně asexuálové stejně jako všichni ostatní touží po štěstí, spokojenosti a naplnění, jen k tomu nepotřebují žádný tělesný kontakt.

Autor: Majka Vinická