Jiří Kajínek je společně s Petrem Kramným nejznámějším českým odsouzeným za vraždu. Narozdíl od Kramného si ale po dobu výkonu svého trestu získal mnoho sympatií, a to také mezi ženami.
Sex-symbol Kajínek? Opravdu?
Je v tom jen podpora médií, která z Kajínka uměle udělala celebritu, nebo něco víc? Přiznejme, že jako Bruce Willis rozhodně nevypadá a i kdyby, faktem zůstává, že byl odsouzen k trestu odnětí svobody do konce svého života. Přesto jsou dnes sociální sítě plné poznámek od žen, že "Kajínka by z pelíšku nevyhnaly".
Co vede ženy k tomu, hýčkat si v hlavě fantazii na romantické chvilky s vrahem? Opravdu je to to, po čem touží, nebo si tento "vztah" nesmyslně idealizují. Kdy proboha přestal být sexy upravený gentleman, který nám podrží dveře a erotickým snem se stal trestanec v neonově zeleném nátělníku?
Proč některé ženy milují hajzly
Podle Sheily Ishenbergové, která napsala knihu Ženy, které milují muže, kteří vraždí, byly ženy obdivující tyto těžké zločince často v dětství zneužívány, ať už otcem nebo někým jiným. Vztah k tyranovi tak v sobě mají zakořeněný, navíc tím, že je objekt jejich touhy zavřen ve vězení, se zároveň cítí bezpečně.
Neznamená to ale, že všechny ženy píšící milostné vzkazy do vězení, někdo zneužíval. Motivů, které je k tomu vedou, je totiž více. Jedním z nich může být například naprosto mylná představa, že právě já budu tou ženou, která ho změní. Respektive, že moje láska bude tím, co ho obrátí na cestu slušného života.
Místo prince zločinec
Ostatně do hry vstupují také pudy. Jako alfa samce si představíme spíše muže osvaleného, který v případě ohrožení dokáže fyzicky zasáhnout, než subtilního muže s brýlemi. To, že jde o nemoudré stereotypy, snad ani není třeba dodávat.
Představa, že agresor nás bude bránit před zlým světem, zatímco na nás nevztáhne ruce, ale bude nás na nich nosit, je poněkud naivní. Jako malé jsme snily o princi na bílém koni, nedovolme tedy, aby ho v dospělosti z našich fantazií vytlačili omilostnění vrazi. Takto totiž žádná pohádka nekončí.
Podívejte se, jaká byla první slova Jiřího Kajínka po propuštění na svobodu: