Nechci být nevěrná, ale jak odolat pokušení? | Pro ženy | Blesk.cz

Nechci být nevěrná, ale jak odolat pokušení?

13. října 2011 | 06:00

Kdyby umění ODOLAT zvládli všichni, slovo nevěra by zmizelo ze slovníku a rozvodoví právníci by neměli práci. Jenže odolat lákadlu nové lásky nebo alespoň flirtu je tak těžké... Chce to pořádné zázemí, pevnou vůli a ledovou sprchu.

Doma vám to celkem klape, žádná velká vášeň, ale svého muže máte ráda. Prostě normální, poklidný a trochu stereotypní život. Jenže najednou vám do stojatých vod spadne bomba v podobě nádherného, sexy a pozorného chlapa, který kolem vás krouží, zve vás na večeře a píše nádherné textovky. A je po klidu.

Chvíli se sice snažíte dělat, že nic nevidíte, ale nakonec se vám vzrušením rozklepou kolena a vy stojíte na křižovatce. Buď podlehnete a užijete si chvíli nádherného milování, poblouznění a létání v oblacích, po kterých přijde morální kocovina, v horším případě prozrazení a v nejhorším rozvod.

Nebo to „rozdejcháte“, necháte si zajít chuť a budete mít dobrý pocit, že jste neohrozila spokojené manželství. Jenže jak zůstat rozumná, když vás milostné dobrodružství tolik láká?

Málo lásky a touhy

Samozřejmě je ideální pokušení předcházet. Třeba tak, že budete pořád zamilovaná. Vzpomeňte si na to, že když jste ve fázi zamilovanosti, může se kolem vás motat deset nádherných a smyslných romantiků a s vámi to ani nehne. Milujete totiž toho svého a nic jiného vás nezajímá. Jenže časem každý pár trochu vychladne.

Ona začne chodit doma v teplákách, barvit si před ním hlavu, kupovat levné voňavky. On jí přestane vyznávat lásku, kupovat dárky, psát esemesky a vymýšlet, co by ji udělalo šťastnou. „To se pak ztrácí cit a touha trávit s tím druhým větší množství času. A je tedy zcela normální, že krásná sekretářka či příjemný šéf v práci dokážou pěkně zamotat hlavu. Mozek pracuje na základě srovnávání informací, proto nám vždy srovná to, co máme doma, s tím, co máme v práci (nebo jinde).

Pak už stačí málo a nevěra nachází své místo. Vzniká v důsledku nedostatku lásky a společných tužeb ve vztahu,“ vysvětluje psychoterapeut Aleš Kalina z mujvztah.cz důvody, proč podléháme tak často svodům. Takže pravidlo číslo jedna je pečovat o svou lásku a vztah, aby v ní pořád bylo dost šťávy a jiskry a nebylo místo pro nevěru.

Jak jsem hledala jinde

„Našla jsem si milence po patnácti letech manželství. Mezi mnou a manželem to v té době dost skřípalo, ale měli jsme dvě děti, hypotéku na byt a rozum mi jasně říkal, že je nesmysl se rozvádět. Svým způsobem jsem svého muže měla ráda, ale strašně mi chyběl pocit, že po mně někdo touží, že mi říká, jak jsem úžasná, že vymýšlí krásná slova, která mě dostanou na kolena. Chtěla jsem vzrušující milování… A to všechno jsem zažila v náruči svého milence,“ otevřeně přiznává osmatřicetiletá učitelka Romana.

„To je klasický případ. Mít chuť na jiného chlapa je normální, ale pokud žijete ve funkčním vztahu, necháte si ji zajít. I po dvaceti letech byste se měla vedle svého partnera cítit jako hvězda, pak nebudete hledat jinde to, co máte doma,“ vysvětluje odbornice na vztahy Lenka Černá. Její odpověď na otázku, jak odolat pokušení, je jasná: „Je-li váš vztah v pořádku, nebudete riskovat, že se nevěra prozradí. Prostě vám za to žádný úlet nebude stát.“

Takže pokud to na vás „jde“ a zvažujete, zda podlehnout, nebo ne, sedněte si a srovnejte si v hlavě, jestli by daň za trochu povyražení nebyla příliš vysoká a jak byste nesla, kdyby na vás všechno prasklo a on vás opustil. Stejně jako na Romanu, která kvůli románku přišla o muže i byt. Několik let žila sama, opuštěná (milenec ji nechal) a naštvaná, že se nedokázala ovládnout.

Manželská romantika

Dvaačtyřicetiletá obchodnice Zuzana byla chytřejší. „Před pár lety mi nadbíhal kolega. Líbil se mi a já si představovala, jak spolu jdeme na rande, jak mě pomiluje ve výtahu cestou do kanceláře, co všechno bych s ním dělala a co on se mnou. Chvíli jsem tou představou žila, měla jsem pocit, že je mi znovu dvacet, že mi narostla křídla.

Ale riskovat, že kvůli sexu přijdu o skvělého manžela, jsem nechtěla. O to víc jsem se snažila doma, pořádala s manželem romantické večeře, psala mu erotické textovky a snažila se být šťastná i bez dobrodružství s kolegou. On, když viděl můj nezájem, za chvíli ochladl a našel si jinou „oběť“.

Někdy samozřejmě přemýšlím, jaké by to bylo, kdyby... Ale nelituju, vím, že se svým mužem chci zestárnout. Miluji ho a jsem s ním šťastná,“ uzavírá vyprávění Zuzana.

 

Dělejte si dobře
Všem, které nechtějí spadnout do průšvihu zvaného nevěra, Lenka Černá radí, aby si každý den dělaly nějakou radost. Hned jak se probudíte, vymyslete si, co by vás právě dneska potěšilo a to si i splňte. Zní to jako nesmysl? Není. „Jeden ze zákonů psychiky je, že se náš mozek snaží zařídit, abychom prožívaly příjemné pocity. Když nám není dobře, vymýšlí cesty, které by nás ke spokojenosti dovedly. A je mu jedno, že nejsou bezpečné a že během nich riskujeme,“ vysvětluje psychoterapeutka. Takže při dlouhodobé nespokojenosti nás může „dotlačit“ i k nevěře. Je to vlastně docela jednoduché. Když budete šťastná a spokojená, na nevěru nebudete mít ani pomyšlení.

Autor: Majka Vinická, Kbak