Poruchy příjmu potravy už dávno nejsou jen „výsadou“ mladých dívek. Podle odborníků přibývá starších žen, které pro štíhlou linii udělají cokoliv. I za cenu vlastního života. Většina z nich přitom anorexií nebo bulimií trpěla už během dospívání.
Hrůzostrašný pohled na ženy, které vypadají jako své oživlé kostry, se nám objevuje před očima stále častěji. Co však může člověka zarazit je fakt, že pacientkami s poruchou potravy nejsou pouze mladé holky, ale i dospělé ženy , ve středním věku. Vinu za to nesou do určité míry média. Ženy středního věku prezentují tak, jako by jim bylo o dvacet let méně. Psychologové dokonce mluví o takzvaném syndromu Zoufalých manželek. Upozorňují, že ve většině seriálů a filmů hrají extrémně štíhlé herečky středního věku. Ženám tím podsunují falešný model krásy a optimálních křivek. Je přirozené, že se jim většina z nás chce podobat. Začne kolotoč vážení, neustálého prohlížení v zrcadle a přísné zásahy do jídelníčku.
Jsme pod neustálým tlakem
Anorexie
Autor: Profimedia.cz
Podle amerických odborníků je zvýšený výskyt anorexie a bulimie mezi 30. a 50. rokem vysloveně alarmující. Obrovský vliv médií nepodceňuje ani náš přední odborník na poruchy příjmu potravy PhDr. František David Krch, Ph. D., z Psychiatrické kliniky VFN. „Tlak na dodržování diet stoupá obecně. Souvisí to se změnou životního stylu, rostoucím rizikem obezity, rozsáhlejší medializací správné výživy i větší nabídkou dietních prostředků,“ říká doktor Krch. Pacientek nad třicet let s poruchami příjmu potravy nebezpečně přibývá. „Z velké části jde o ženy, které měly problémy s jídlem už dříve. Naučily se se svým problémem žít nebo ho nějakou dobu zvládaly. Je to podobné jako s kouřením – nemusíte pět let kouřit a pak to znovu zkusíte a jste zpátky v závislosti,“ upozorňuje tento odborník.
Až patnáct procent žen v populaci je z hlediska poruch příjmu potravy rizikových. „Tyto ženy nemusejí mít přímo anorexii nebo bulimii. Stačí mít sklon k obezitě, citlivě se sledovat a neustále přemýšlet o tom, co a kolik toho snědly. Pokud i v pozdějším věku začnou mít problémy s váhou, dané třeba těhotenstvím nebo přejídáním a opakovanými dietami s jo-jo efektem, může se u nich anorexie nebo bulimie rozvinout,“ vysvětluje František David Krch. „S věkem a délkou trvání těchto poruch přibývá různých zdravotních, ale i psychických problémů, zejména depresivních příznaků,“ doplňuje doktor Krch. Starší ženy trpící bulimií také mohou mít problémy s alkoholem nebo být závislé na lécích.
Na cvičení může vzniknout závislost
Pro ženu středního věku je snazší sklouznout k bulimii než začít s anorexií. Velmi nebezpečné jsou drastické diety. „Když se pak trochu víc najedí nebo snědí zakázané jídlo, snadno se cítí přejedené a pak jsou zoufalé. A zoufalí lidé zkouší zoufalé prostředky, jak se kontrolovat, například vyvolávat zvracení,“ vysvětluje doktor Krch. „Zvláštní kategorii potom tvoří ženy, které se dostanou na hranici anorexie cvičením. Víc a víc času tráví na aerobiku nebo v posilovně. Kromě snahy být hezká tam zahraje roli i touha být stále mladá a zdravá. V tomto případě se pacientky jen těžko ovlivňují. Tvrdí, že nem
Pokud jde o celoživotní problém, je zlozvyk v jídle a pohybu ukotven v životních postojích. Změna proto rozhodně snadná není. „Přesvědčit čtyřicetiletou lékařku nebo právničku bývá obtížnější než například čtrnáctiletou dívku. Každý se ale může vyléčit. Neznamená to avšak, že bude za každé okolnosti spokojena sama se sebou. Vždyť šedesát procent žen není spokojeno se svým vzhledem a váhou, “ dodává odborník.
Poznáte je na svých blízkých?
- Výraznou známkou problémů je velký úbytek hmotnosti, a to minimálně o 15 %.
- Anorektička či bulimička svou hmotnost vědomě redukuje dietami a cvičením.
- Pokud je ve společnosti a je jí nabízeno jídlo, často se vymlouvá na to, že nemá hlad, že jí není dobře nebo jedla doma.
- Její jídelníček se časem může omezit například pouze na salát k obědu a jablko k večeři, ale svým blízkým bude tvrdit, že „normálně jí“.
- Postupně dochází ke ztrátě menstruace a také ke snížení chuti na sex.
- Anorektičky a bulimičky mohou špatně spát, být nesoustředěné, unavené. Na druhou stranu mohou působit, jako by překypovaly energií.
- Drtivá většina z nich je však přesvědčena, že žijí zdravým životním stylem.
- Objevují se pocity smutku a osamělosti.
- Mohou trpět depresí a dokonce sklony k sebepoškozování a sebevraždě
.
