Když jsem viděla videa a fotografie z urban trainingu, mé srdce jásalo. To je hezké, samé barvičky, hezké oblečení a skupina ženských, které spolu běhají po městě a cvičí. To je přesně to, co potřebujeme! Rozhodla jsem se, že se na jeden takový urban training také přihlásím. Vždyť vydržet dvě hodiny v kuse běhat a sem tam si trochu zacvičit, to není nic hrozného.
Nemám příliš nízké mínění o své fyzičce, navíc jsem tvrdohlavá a na leccos, na co už tělo sílu nemá, mozek prostě nějaké zbytky vždycky někde najde. A když je nejhůř, utěšuji se myšlenkou: "No co, vždycky to můžeš vzdát a vykašlat se na to." Takže dvě hodiny městského tréninku, to prostě musím dát, i kdybych měla vypustit duši!
A taky že málem jo. Kari Traa Urban Training je akce pro ženy, jejíž hlavní filozofií je ukázat něžnému pohlaví, že není nutné se dřít pouze v posilovnách. Stejně dobře si ženy můžou dát do těla venku: na sídlišti, na lavičce nebo v parku. A není třeba se za to stydět.
Trocha matematiky
Na začátku byla rozcvička.
Autor: zachytto.cz
Sraz máme v pět hodin odpoledne v Letňanech, kde se nás schází asi tak dvacet žen. Rozhlížím se kolem sebe a uklidňuje mě, že jsou tu zastoupeny snad všechny typy dam. Od mladých vysportovaných až po ty v nejlepších letech a s trochu oblejšími postavami. Zapadám tu do naprostého průměru, což mi dodává odvahy, že to prostě zvládnu.
Tři lektorky, které nás po celou dobu budou hlídat, slibují zastávku na pěti stanovištích, kde si postupně protáhneme všechny části těla. V hlavě počítám: 120 minut, i kdybychom na každé zastávce strávily 15 minut, pořád je to ještě 55 minut čistého běhu. Brzy zjišťuji, že toho běhání bude ještě o trochu více.
Koupel v euforii
Ihned před obchodním centrem se zastavujeme na prvním travnatém plácku, abychom se rozcvičily. Rychle ale pokračujeme dál, ještě jsme se přece pořádně ani nezahřály. Nemůžu se zbavit blaženého úsměvu na rtech – prostě běžet v houfu růžovek, které přilákají pohled každého kolem, je skvělé.
Křečovitý úsměv
A úsměv mě nepřechází téměř po celou dobu, i když po hodině, kdy mám za sebou tři stanoviště na posilování a mezi nimi rychlý sprint, také žabáky a dřepy, je to trochu křeč. Naštěstí v tu chvíli přichází trochu delší posilování a lektorky, které se na začátku tvářily neúprosně, najednou hledají jednodušší alternativy cvičení. Hlavně tedy pro ty, které se rozhodly šetřit síly, aby druhou hodinu zvládly s grácií a cestou neodpadly.
Při rozběhu do druhé hodiny musím zatnout zuby a hledám druhý dech, který bych chytla. Naštěstí intervaly mezi jednotlivými stanovišti, kde posilujeme, se pomalu krátí (nebo mi to tak alespoň připadá) a mám najednou pocit, že mám více času na to, pořádně se vydýchat.
Zvedněte mě z postele, prosím!
Barevná trička rozzářila sídliště.
Autor: zachytto.cz
Na závěr nás čekají protažení v podobě pozdravu slunci a vyklusání na závěr zpět do obchodního centra. Když se v 19.01 zastavíme, mám ze sebe neuvěřitelnou radost, ale už teď vím, že musím zrušit své pravidelné ranní cvičení, kam chodím.
A udělala jsem dobře. Ráno po urban trainingu jsem měla trochu problém vstát z postele. Naštěstí se uklidňuji tím, že aby člověk dělal něco pro sebe, stačí i 60 minut takto intenzivního tréninku. Nicméně jsem ráda, že jsem si to prožila, a přála bych to každé ženě, která má ráda výzvy a není sólista. Vyzkoušet si to můžete i vy, urban training probíhá vždy v jiném městě České republiky, stačí tedy si jen vybrat to své a přihlásit se.
