Lži, které neublíží: Kdy je dobré je použít?

Lež má prý krátké nohy, ale ta málá vám spíš usnadní život. • Foto: profimedia.cz
11. září 2011 | 06:00

Být upřímná za každou cenu je strašná vlastnost, jenže s lhářem se také nedá vyjít. Jak tedy poznat správnou míru, kdy je dobré říkat pravdu a kdy je lepší ji trochu přibarvit?

Vyzkoušejte si to! Celý den říkejte pravdu. Čistou, nepřibarvenou, nezkreslenou. „V těch nových kalhotách máš příšerně tlustý zadek.“, „Milan byl lepší milenec než ty.“, „Paní, vy ale máte to dítě rozmazlené.“ Vsadíme se, že na konci dne vás bude půlka lidí srdečně nesnášet a druhá z vaší upřímnosti skončí v depresích.

Lhát se sice nemá…

… ale říkat pravdu za každou cenu také ne. Na tom se shodují muži, ženy i psychologové. „Nemyslím, že je vždy a za každých okolností správné uchylovat se ke stoprocentní upřímnosti. Dokonce si myslím, že by v tom případě i váš upřímnosti žádostivý partner vzal rychle zpátečku.

Co mu tak po večírku s bývalými spolužáky vyklopit, jaký je z toho Jardy (Pepy, Honzy...) zajímavý společník a kam se on na něj hrabe?! Jste si opravdu jistá, že by vám byl za tento typ upřímnosti vděčný?“ říká psychokoučka Nikola Šmorancová z zivotni-poradna.cz.

A má pravdu. Nakonec, vy také určitě nechcete slyšet, že jako kuchařka nejste nic moc, zamlada jste bývala hezčí nebo že v tom novém účesu vypadáte jako svoje babička. Nevinné lži, které jsou ohleduplné k tomu druhému a snaží se mu neublížit, do vztahu (ať milostného nebo kamarádského) prostě patří.

V těch šatech samozřejmě vypadáš jako Julia Roberts!
V těch šatech samozřejmě vypadáš jako Julia Roberts!

Riziko polopravd

Jenže když si navzájem lžete, jako když tiskne, tajíte si zásadní věci a nemluvíte o tom, co vás opravdu štve a trápí, riskujete, že mezi vámi bude vznikat čím dál větší odstup. Po několika letech se pak může stát, že vedle sebe budete nakonec žít jako dva cizinci.

„Kdybych mu řekla, že jedu s kamarádkou na kafe, tak by se zbláznil. Stejně tak bych mu nikdy nepřiznala, jak moc mi chybí, že se před milováním se mnou nemazlí. Udělal by kolem toho humbuk, dusno a scénu, a to mi za to fakt nestojí,“ přiznává se sedmatřicetiletá Libuše. Na otázku, jestli jí to nedělá ve vztahu „paseku“, říká, že je to trochu chůze v minovém poli, ale nemůže si prý pomoct.

Kdy být upřímná

Psycholog Petr Šmolka má jasno. Podle něj není dobré používat milosrdné lži, týkají-li se něčeho, co vám osobně bytostně vadí. Například: „ Pokud se váš partner v posteli projevuje jako moula, je dobré se včas ozvat. Pravda, raději ne přímou kritikou (každý muž je přece úúúžasný milenec a dobrý řidič), ale spíše tím, že mu dáte najevo, co vás těší, čím si vás může získat, co vám dělá dobře,“ říká odborník na lidskou duši.

Neustále mu vykládat, že jste z něj celá pryč, když při sexu trpíte, je prostě špatně. A neriskujete jen rozpad vztahu, ale i dokonalý zmatek sama v sobě. „Čím více lidé lžou, tím více se odchylují od reality. Vztahy se pak nemůžou vyvíjet dál, protože se takto nedokážou partneři dostat pod skutečný povrch věcí. Jinými slovy, když lžeme, ztrácíme sami sebe,“ tvrdí britská psycholožka a spisovatelka Dorothy Rowe, která se zabývá vlivem lži na osobnost člověka.

Malé ženské triky

Jenže jak říct partnerovi, že se vám něco nelíbí, a přitom neriskovat, že se zasekne a jako naschvál udělá pravý opak. Tady je třeba využít trochu typické ženské rafinovanosti a taktiky. Moje kamarádka Mirka začala žít s mužem, který měl příšerný vkus na oblečení. I na rande chodil oblečený jako bezdomovec a ona trpěla jako zvíře.

Měla tři možnost. Za 1: Mohla mu říct, že vypadá nemožně, ať s tím kouká něco dělat. (On by se ovšem pravděpodobně naštval.) Za 2: Mohla to přehlížet a dělat, že nic nevidí. (Pak by ovšem byla čím dál naštvanější a podrážděnější.) A za 3: Mohla ho vzít za ruku, odvést do svého oblíbeného obchodu s pánským oblečením a od hlavy k patě ho obléknout. Protože je to chytrá ženská, zvolila třetí variantu. Spokojená byla ona, protože její milý byl šik, a on také, protože mu někdo konečně pomohl najít oblečení, ve kterém se cítil skvěle.

Tři lži denně

Pravdu však nepřekrucujeme jen kvůli partnerům. Lžeme i kolegům v práci a kamarádům. Podle nové americké studie dokonce zalžeme třikrát za den. A důvod? Prostě si chceme usnadnit život. Vymýšlíme si o tom, kde jsme byli (přece nebudu vykládat, že si ještě prohlížím výkladní skříně, když „právě jsem postavila na guláš“ bude znít mnohem věrohodněji), ale také co jsme udělali nebo neudělali.

Třetina pracujících přiznala, že lže o své pracovní náplni a přeceňuje ji, aby jako zaměstnanci působili výkonněji. Šéfovi ani kolegům rozhodně nepřiznáte, že jste dnes tři hodiny projížděla slevy na internetu, to radši budete vykládat, že jste pracovala, až se z vás kouřilo, nebo že  se vám zase zasekl počítač. Jenže lhát je umění, které zvládá jen někdo.

Někteří okamžitě zrudnou a začnou se divně tvářit, takže to každý hned pozná. Přesto lžou i ti, kteří k tomu nemají talent. „Výsledky jasně dokazují, že dvě třetiny lidí neumějí vůbec lhát, ale přesto budou lhát a nadále to zkoušet, pokud by jim to mělo usnadnit život,“ uvedl mluvčí společnosti Twentieth Century Fox Home Entertainment, která americký výzkum provedla.

O čem lhát můžete:

* o váze - Nikomu není nic do toho, kolik kil na sobě nosíte.
* o věku - Je to vaše věc, a pokud nemáte chuť věk prozrazovat, zatloukejte.
* o předchozích milencích - Vy víte, že je vaše osudová láska, že ho milujete a chcete s ním žít do konce života, ale když mu jen jednou naznačíte, že váš ex byl lepší v posteli, budete to mít na talíři do konce života.

Kdy lhát nesmíte:

* Kdykoli vám něco opravdu vadí a máte s tím problém.
* Když chcete, aby vám vztah dlouho vydržel. Ztracená důvěra se totiž hledá jen těžce.
* Dětem, které to nakonec stejně prokouknou a naučí se, že lež je lepší než pravda.

Autor: Majka Vinická, Kbak
Diskuse ke článku
.
DesktopMobile