4°C
ČR: tři potvrzené kandidátky
Prezidentské volby se v Česku uskuteční na začátku příštího roku a mezi potvrzenými kandidáty jsou i tři ženy. V lednu do boje o Hrad vstoupila Alena Vitásková (65), bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu. Během května se k ní připojila ekonomka a bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová (43). Kandidátkou na prezidentku je také méně známá Denisa Rohanová (47), prezidentka České asociace povinných, což je občanské sdružení zaměřující se na pomoc lidem v dluzích. V případě vítězství jedné z těchto dam by do prezidentského křesla v ČR poprvé v historii usedla žena. Kde v Evropě už žena vládne?
Slovensko: Zuzana Čaputová (49)
Zuzanu Čaputovou si za prezidentku naši východní sousedé zvolili v roce 2019. Rodačka z Bratislavy se slovenského prezidentského úřadu ujala jako první žena a ve svých 45 letech se stala zároveň nejmladší hlavou státu. Vystudovaná právnička byla před vstupem do politiky známá především jako občanská aktivistka. Čaputová je rozvedená a vychovává dvě dcery. Jejím partnerem je od roku 2020 bývalý šéf slovenské pobočky Greenpeace Juraj Rizman.
Maďarsko: Katalin Novák (44)
Také Maďaři mají v čele státu poprvé ženu. V letošním březnu zvolil maďarský parlament za prezidentku Katalin Novák, dlouholetou členku strany Fidesz premiéra Viktora Orbána. Ve 44 letech se podobně jako Čaputová stala nejmladší osobou vedoucí prezidentský úřad své země. Katalin Novák je vdaná a má tři děti. Důraz na rodinu klade i v politice, ostatně dříve v Orbánově vládě působila jako ministryně pro záležitosti rodiny.
Řecko: Katerina Sakellaropulos (66)
Žena vládne i Řekům. V roce 2020 zvítězila při hlasování v parlamentu soudkyně Katerina Sakellaropulos, bývalá předsedkyně Státní rady, tedy řeckého nejvyššího správního soudu. Sakellaropulos byla jedinou kandidátkou a ve volbě získala hlasy vládní strany i největšího opozičního uskupení. Je rozvedená a má jednu dceru. Na oficiálních návštěvách Katerinu Sakellaropulos doprovází její životní partner právník Pavlos Kotsonis.
Moldavsko: Maia Sandu (48)
Na konci roku 2020 se v Moldavsku podruhé konala přímá volba prezidenta. Vítězně z ní vzešla Maia Sandu. Ta není ve vrcholné politice žádným nováčkem. Několik let působila jako ministryně školství a krátce také jako premiérka země. Do prezidentského úřadu neúspěšně kandidovala už v roce 2016. Před Maiou Sandu stojí celá řada výzev – Moldavsko je podle statistik nejchudším státem v Evropě. Odhaduje se, že každou hodinu zemi opustí čtyři lidé, kteří hledají lepší život v zahraničí.
Kosovo: Vjosa Osmani (40)
Prezidentkou země, která v roce 2008 vyhlásila nezávislost na Srbsku, je od roku 2021 Vjosa Osmani. Do funkce ji v pouhých 38 letech zvolil kosovský parlament. Ani Osmani není v lehké pozici. Srbsko si území Kosova stále nárokuje, jeho nezávislost neuznává řada zemí včetně některých členských států EU. ČR k nim ale nepatří a s Kosovem udržuje oficiální vztahy. Osmani není první ženou v čele Kosova – mezi lety 2011–2016 zde vládla Atifete Jahjag.
Gruzie: Salome Zurabišvili (70)
Gruzie leží na pomezí Evropy a Asie. Země se hlásí spíše k Evropě, což potvrzuje například oficiální žádost o vstup do EU, kterou Gruzie předložila v letošním roce. Prezidentkou této zakavkazské republiky je Salome Zurabišvili. Jedná se o historicky první ženu v čele Gruzie. Zurabišvili se narodila v Paříži do rodiny gruzínských emigrantů. Ve Francii vystudovala a poté zde pracovala v diplomacii. Do Gruzie se poprvé podívala až ve svých 34 letech. Kritici jí proto někdy vyčítají, že mluví špatně gruzínsky.
Dvě královny a dál zatím nic
Tím výčet prezidentek v evropských zemích končí. Neznamená to však, že všude jinde vládnou muži. Na dvou dalších místech je hlavou státu královna. Padesát let na trůnu letos oslavila oblíbená dánská královna Margrethe II., která je mimochodem známá svou vášní pro nikotin. Královna si dokonce jako jediná osoba smí zapálit přímo v parlamentu. O silném kuřákovi se v Dánsku běžně říká, že „kouří jako Margrethe“.
Druhou královnu netřeba nijak představovat. Alžběta II. vládne Spojenému království od roku 1952, letos tedy slaví platinové jubileum. Za vlády nejdéle sloužící britské panovnice se v zemi vystřídalo již 14 premiérů. Jedny z nejtěžších chvil na trůnu zažila Alžběta II. v loňském roce, kdy zemřel její manžel princ Philip.
